Postavena 1726 po velkém moru. Podobu kaple navrhl pražský stavitel J. F. Hybner. Kaple původně stála mimo areál hřbitova, uvnitř areálu se ocitla po rozšíření hřbitova v roce 1835.
Barokní kaple byla podle knihy Umělecké památky Čech postavena roku 1749, podle publikace vydané k výročí 600 let obce roku 1739. Oltář anděla strážce má být z doby kolem roku 1700. 9. listopadu 1918 zasadili žáci zdejší školy se svými učiteli blízko kapličky lípu svobody. Dle místní pamětnice měla kdysi stát v blízkosti kaple výklenková kaplička či boží muka.
Jedná se o zděnou omítanou stavbu obdélníkového půdorysu s půlkruhovým závěrem. Stěny kaple jsou prosvětleny jedním oknem nahoře půlkruhově zakončeným. Nad obdélným vchodem je ve zděném střešním štítu okno ve tvaru lunety. Nad štítem se zvedá čtyřboká věžička, v níž je umístěn jeden zvon. Střecha kaple i stříška věžičky jsou kryty sedlovou střechou s taškami.
Barokní z 18. století se soškou sv. Anny.
Postavena v letech 1923-4 na místě zbořené sešlé kaple. Postavena nákladem obce podle návrhu architekta Václava Zábranského z Kněževsi. Přestože se jednalo o obecní stavbu, umístěním reliéfu kalichu v průčelí stavby, se kaple stala objektem Církve československé husitské (sedm z devíti zastupitelů, kteří se účastnili hlasování o umístění kalichu, bylo členy CČS, šest z nich hlasovalo pro umístění kalichu). Na návrh řídícího učitele Josefa Seidla pojmenována kaple po Jeronýmovi Pražském. Slavnostní otevření kaple se uskutečnilo 1. června 1924. Po stranách vchodu do kaple byly umístěny pamětní desky se jmény obětí první světové války, na zadní stěnu uvnitř kaple byla v roce 1945 umístěna pamětní deska místnímu rodákovi ing. Antonínovi Kouteckému, který v roce 1942 spáchal sebevraždu ve věznici gestapa ve Zlíně. Blíže ke stavbě kaple Jan Krško – Kaple Jeronýma Pražského v Hostokryjích (Rakovnický historický sborník ii/2001, 70-85), více k osobám na pamětních deskách publikace Osudy v kameni, str. 41-43.