Vkusná dřevěná zvonička je tvořena kamenným podstavcem ve tvaru kvádru, do něhož jsou zapuštěny dva hranoly, ve spodní části pobité latěmi. Mezi dřevěnými hranoly je na příčném břevně zavěšen jeden zvon. Zvonička je kryta šestibokou plechovou stříškou.
Rok vzniku, ani okolnosti vzniku zvoničky nejsou známy. Kronika obce, 1. díl, zmiňuje kapli sv. Barbory jako "horní kapli", z toho lze soudit, že zvonička byla označována jako "dolní kaple". Podle sdělení starostky Jany Tlapákové se v kapli sv. Barbory mělo zvonit pro horní část obce, ve zvoničce pro dolní. V letech 2008 a 2009 zvonička opravena nákladem obce. Obec má záměr umístit do zvonice nový zvon, původní se nedochoval.
Drobná stavba, kterou tvoří dřevěný podstavec v horní části rozvětvený do vidlice, na němž je připevněna malá stříška ze šindelů. Pod stříškou je zavěšen zvonec.
Zvonička byla postavena roku 1804 gruntovníkem Václavem Vydrou na památku narození syna. Zvon zakoupil rovněž Václav Vydra.
Postavena příslušníky československé církve v roce 1929. Kronika k tomu uvádí: „Poněvadž katolickému faráři z Velkého Újezda musili příslušníci čsl. náboženství od zvonění hodinky a hran zvonem na kostele 50 Kč a mimo to ještě zvlášť platit zvoníkovi Janouškovi, rozhodli se postaviti (příslušníci čsl. církve) svou vlastní zvoničku u pomníku padlých. Ta postavena dne 30. března 1929 o bílou sobotu. Zvonek jim daroval Otto Lindtner, majitel dolu Rako, dříví dal Václav Kejla, rolník čp. 44. Práci vykonali zdarma Josef Bechyně, kolář, Antonín Vydra, tesař, a Vladimír Svoboda, mistr zámečnický.“