Žulový balvan s vrchní částí tvarovanou jako sedátko a místo opředené pověstmi.
Na temeni Šibeničního vrchu (Galgenberg), kde v dřívějších dobách měla stát jesenická šibenice, se nachází plochá pískovcová skalka se zřetelnou prohlubní ve tvaru středně velkého lidského chodidla. Vznikla prý při popravě nevinně odsouzené dívky, s níž se utrhl provaz, na němž měla být oběšena, a při pádu se pod její nohou vytvořila uvedená prohlubeň. To považováno za zázrak a dívka byla osvobozena.
Významný krajinný prvek
Prazvláštní tvary nejpodivnějšího z podivných kamenů v krajině Rakovnicka prý pochází od těl Pána Boha a jeho andělů, kteří na kameni přespali, když putovali světem. Kamenem se nemá hýbat: Podivín, který to zkusil, zemřel za zvláštních okolností.
Podle pověsti stojí v místě, kde sv. Vojtěch vykonal zázrak – vyprosil déšť pro okolní krajinu sužovanou suchem. Existence kaple potvrzená od roku 1675, kdy Jan Münich z Arzbergu na Kolešovicích ukládá ve své závěti své manželce, aby po jeho smrti vykonala pouť ke kapli sv. Vojtěcha u Kounova. V roce 1829 kaple v „ubohém“ stavu, z výnosu sbírky po okolních obcích kaple do roku 1831 opravena. Kolem roku 1897 na střeše kaple sanktusník, brzy poté odstraněn a štít zvýšen o jednoduchou zděnou zvoničku. I tato odstraněna. V současnosti realizována dlouhodobá postupná oprava kaple. Od „pradávna“ významné poutní místo kraje, v padesátých letech 20. století pouť zanikla, v roce 2006 obnovena. V sousedství kaple (u severozápadního nároží) stál okapově orientovaný objekt bývalé poustevny, zanikl po druhé světové válce.
Říká se jim Nejzáhadnější místo Česka: Až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých už se sedm desetiletí vedou spory: Jsou to pravěké megality, nebo novodobé meze?