Poznávání - nalezeno 14 památek

V. V. Scheiner, autor rukopisné kroniky města Čisté (1862-72) uvádí, že podle vyprávění kříž označoval hrob člověka, který zemřel na nakažlivou nemoc. Podle kronikáře Eduarda Stanislava (po roce 1934) stál kříž původně na poli hospodáře z čp. 94, odkud byl při stavbě železnice přenesen pod Holubí vrch, na kraj lesa „Hory“.  Kronikář Josef Šnajdauf (po roce 1983) uvádí, že při stavbě dráhy v letech 1896-1898 našli kámen dělníci z Itálie, pracující na stavbě. Stál v cestě těžbě písku a kamene. Měl uražené jedno rameno. Jeden z nich kříž opravil a přemístil na malý průsek na pokraji lesa. Pravděpodobně z tohoto místa pochází fotografie, kterou opatřil Václav Korb pro svůj soupis z roku 1975. V něm píše, že kříž stojí v lese po levé straně lesní cesty od Holubího vrchu k Jiříkovic mlýnu. Dále uvádí, že byl dlouhou dobu poškozený přeražením a odlomením ramene, byl částečně opraven Václavem Sajdlem a jsou na něm nepatrné zbytky cifer (písmen) a vytesaného kříže. Na Korbově fotografii je rameno kříže uraženo, ale položeno na zemi. Po druhé světové válce byl kříž při těžbě dřeva znovu rozbit. Pravděpodobně v roce 1987, když se asfaltovala přilehlá silnice, kříž odvezl a opravil Petr Porner. Kříž umístil společně s křížovým kamenem u kulturního domu, odkud ho v roce 2009 přemístilo občanské sdružení Čistecké jablko ke kostelu sv. Václava. Podle Josefa Šnajdaufa mohou písmena GH, vytesaná do kříže, ukazovat, že kříž pochází z doby, kdy byl v Čisté rychtářem Jan Holub (viz Holubí vrch) a jeho rod, tj. po roce 1400. Podle Šnajdaufa byly na kříži při jeho transportu v roce 1987 zřetelně čitelné první tři číslice letopočtu „147“. Čtvrtá číslice mohla prý být „1“, nebo „4“. To však odporuje starším pramenům, které uvádí, že na kříži byl uveden letopočet „A[nno] 1713“.

Okrouhlý kámen s křížem považoval historik Václav Kočka, rodák z Čisté, za tzv. Celní kolo z roku 1670. (celní na povinnost zaplatit za použití cesty poplatek – clo). Kříž měl být symbolem čistecké vrchnosti – pražské kapituly, otvor symbolem kola. Podle Kočky žádala kapitula v roce 1670 o povolení vybírat clo. Čistečtí clo vybírali, přestože žádost nebyla nikdy vyřízena. Podle kronikáře Josefa Šnajdaufa kámen původně stál neznámo kde a prý v roce 1866 byl přemístěn k silnici do Kožlan. U paty tzv. Kočkojc kříže stál i roku 1975, kdy Václav Korb zpracoval soupis čisteckých památek a zachytil ho zde na  fotografii. Popisuje ho: kámen plochý, zaoblený s kulatým otvorem, hluboko v zemi posazený. Na kameni je hrubě vytesaný rovnoramenný kříž. Pravděpodobně v roce 1987 byl kámen přesunut (zřejmě Petrem Pornerem, tak jako kamenný kříž zpod Holubího vrchu) do parčíku ke kulturnímu domu, v roce 2009 přesunulo kámen občanské sdružení Čistecké jablko ke kostelu sv. Václava.

Nízký křížový kámen při cestě na Šlovice

Prof. Franz Wilhelm (Podersam-Luditzer Nachrichten, 1901) zmiňuje objekt jako smírčí kříž (Sühnkreuz), označující místo, kde měla být jistá žena zabita býkem. Franz Blöchl (Von alten Steinkreuzen und Kreuzsteinen, 1935) považuje objekt za tzv. Celní kolo (Zollrad), která se ve středověku stavěla jako upozornění pro hokynáře, že se v místě platí clo (mýtné), nebo na křižovatkách jako upozornění na správný směr k celnici respektive bezpečnou cestu. Tento názor přejali v dalších letech i regionální badatelé.  

Prof. Franz Wilhelm (Podersam-Luditzer Nachrichten, 1901) zmiňuje pověst, podle které kříže označovaly místo, kde se měli v době reformace pobít dva ovčáčtí čeledíni rozdílného náboženského vyznání - katolík a luterán. Karel Fibiger (Dějiny Jesenicka) považoval kříže za "starodávné mezníky". Původně stály v lese za dolejším rybníkem vlevo při silnici do kosobod (nákres v Dějinách Jesenicka), Průvodce Jesenicí z r. 1963 uvádí: "Před mlýnem - hořejším při silnici do Oráčova - odbočíme na hráz dolejšího rybníka a po silnici se vydám Kosobod. Asi 500 m od mlýna po pravé straně silnice v lesíku nad loučkou pod Račím hradem, jsou dva starodávné kříže". Kříže stály 1 m od sebe. Po roce 1963 byly oba přemístěny do Jesenice