Pískovcový pomník
Hrob Jakuba Jana Ffrídy, otce básníka Jaroslava Vrchlického. Náhrobek není původní, hrob dříve označoval kovový kříž, jehož fotografie je uložena ve sbírce muzea v Mariánské Týnici. Z jakého důvodu byl osazen současný náhrobek, se zatím nepodařilo vypátrat, stalo se tak roku 1983. Původní rovněž není ani nápis na hrobu. Na dnešním náhrobku se nachází tento text: Zde odpočívá // J. J. Frída // † 23. 11. 1874 // otec básníka // J. Vrchlického. Hrobu svého otce věnoval Jaroslav Vrchlický několik svých básní.
Mlýn v Čisté byl postaven jako rolnický akciový parní mlýn, jehož stanovy byly schváleny 22. října 1871. Základní kámen s vytesaným letopočtem 1871 byl položen 31. července 1871 a usazen na severovýchodní roh mlýnského stavení. Do kamene byla vložena železná krabice, do níž byly vloženy časopisy, peníze, pamětní spis a fotografie. Mlýn byl postaven na místě, kde stávaly chalupy čp. 49 a 50. Jeho správcem byl v letech 1872-4 Jakub Jan Frída, otec básníka Jaroslava Vrchlického. Básník, toho času student, za rodinou jezdíval vždy o prázdninách. J. J. Frída zemřel nečekaně v listopadu 1874 a byl pohřben na zdejším hřbitově. V roce 1877 se mlýn dostal do exekuční dražby, poté se zde vystřídalo několik neúspěšných majitelů. Roku 1883 jej koupil (vyměnil za dům v praze) Bedřich Arnstein pro svého syna Viktora. Viktor Arnstein mlýn od základů rozšířil, zmodernizoval a přetvořil na jeden z nejlepších mlýnů v Čechách. Byl vybudován jako nejmoderněji zařízený automatický žitný mlýn. Od roku 1938 je na správní budově mlýna umístěna pamětní deska básníku Jaroslavu Vrchlickému a jeho otci. Slavnostně odhalena byla 17. října 1938, kdy se v Čisté konaly třídenní oslavy Jaroslava Vrchlického. Bronzová deska je prací akademického sochaře Otto Eckerta, rodáka z Kralovic, a nese nápis: "V LETECH 1872-75 BYDLELA VE ZDEJŠÍM MLÝNĚ // RODINA J. J. FRÍDY, SPRÁVCE MLÝNA, JENŽ TADY // 23. XI. 1874 UKONČIL SVOU ŽIVOTNÍ POUŤ. // V TĚCH LETECH ZDE DLEL A TVOŘIL JEHO SYN // JAROSLAV VRCHLICKÝ". Osud mlynáře Arnsteina a jeho rodiny byl tragický. Rodina byla židovského původu, proto byla za druhé světové války odvlečena do koncentračního tábora, kde většina členů rodiny zahynula. Po válce přešel mlýn pod národní správu a v 50. Letech byl znárodněn. Prošel přestavbou, specializoval se na mletí pšenice. Parní stroj byl nahrazen elektřinou. Mlýn je stále v provozu.
Pomník byl zřízen roku 1932, zřejmě byl jak pro Kůzovou, tak Novou Ves. V obou vesnicích padlo 21 mužů (výčet jmen viz kniha Osudy v kameni). Jelikož se jednalo většinou o německá jména, byla deska s nimi zřejmě po druhé světové válce odstraněna. V časopise Heimatbrief z roku 1991 jsou otištěny fotografie pomníku. Levá zachycuje jeho stav krátce po vysvěcení v roce 1934, pravá stav v roce 1991. V časopise se píše, že vedle pomníku byly vysazeny dva duby a na spodní tabuli býval nápis: DEN HELDEN - DIE HEIMAT (Hrdinům – vlast).
Vysoký žulový pomník na třistupňovém soklu