Poznávání - nalezeno 44 památek

Kaple postavena v letech 1856-1916. Iniciátory stavby byli Jan Rýgl z čp. 44 a Jan Gregor z čp. 54. Na stavbu kaple vybrali sto zlatých, které stačili na vyzdvižení zdí "až po střechu, bez věže". Stavba kaple pokračovala teprve po 12 letech ("krovy a něco latí, ale bez tašek"), pro nedostatek peněz pak musela být znovu odložena. Po několika letech věnoval Josef Donát, rodák z Chrášťan, t. č. hostinský v Praze u Pinkasů, na dostavbu kaple 300 zlatých. Jak šly peníze z ruky do ruky, než se došly svého účelu, zbylo jich tak málo, že stačily sotva na novou vazbu, neboť původní mezitím shnila. Za podobných obtíží stavba pokračovala, vně byla dokončena roku 1885. Roku 1916 nechala Barbora Pařízková, vdova po Arnoštovi Pařízkovi, čp. 22-23 zhotovit oltář (místní truhlář Benedikt Lukáš, čp. 94), tím podle kroniky obce, díl 1. "byla kaple dohotovena," a 3. prosince 1916 vysvěcena farářem Smržem z Kněževsi. Podrobnější historie v kronice obce, díl 1., kaple z let 1856-1916 nahradila jinou kapli, zbořenou pro sešlost ("byla velmi spustlá, sešlá, na rozpadnutí"). O vzniku předchozí kaple není nic známo, V. Kočka v Dějinách Rakovnicka uvádí, že v roce 1603 v obci kaple nebyla, jen zvon na kovárně. Kronika obce, díl 1., cituje zápis ve farní knize kněževeské z roku 1836, kde je kaple v Chášťanech uvedena jako "dávno zbudovaná". Tato kaple byla otevřená, bez dveří, stála na pozemku náležejícím k čp. 11. Stavěna byla do polokruhu a překlenuta "poloviční kopulou". Vpředu u vchodu se nacházela stříška a dřevěný štít 3´66´´ výšky. Z obou stran u vchodu stály při stěně sloupy, na nichž spočívala římsa, obtočená kolem celé stavby. Kaple byla postavena ve směsi slohu "korintského a toskánského". Celková výška kaple byla 13 1/2´, šířka 9´8´´. Na zadní stěně v interiéru kaple se nacházela freska, představující "ženu, která má plný obličej". Na pravé straně se nacházel jiný nástěnný obraz, představující "kněze, který podává ubožáku ležícímu nejsvětější svátost oltářní". Tento obraz měl být ztvárněním pověsti o založení kaple. Podle ní stojí kaple v místech, kde neznámý šlechic nalezl zraněného nešťastníka, kterému jeho kněz podal nejsvětější svátost oltářní. Nešťastníkovým zbožným přáním bylo nezemřít bez tohoto svatého přijímání. Na tomto místě pak byla postavena kaple a zde vystavěná ves pojmenována Chrášťany podle nešťastníkova úkrytu - roští, chrástu. V letech 2005-2006 byla kaple opravena (krov, fasáda) nákladem obce.

Byla postavena v 80. letech 19. století, zasloužili se o to Johann Heinz a Alois Kunz. Až do odsunu německých obyvatel se zde každoročně 16. května konalo procesí z kostela (většinou pokračovalo až do Drahouše). Kaplička zanikla někdy v blíže neurčené době po 2. světové válce.

Původ a stáří kaple není známo.

O historii kaple dosud nebylo nic vypátráno.

Rott (1902) stavbu zmiňuje jako "malou kapli". Stáří a okolnosti vzniku stavby nejsou známy.