Účel a stáří desky není známo. Někdy považována za náhrobní kámen, vzhledem ke svým rozměrům se však tato možnost zdá nepravděpodobná.
Věnována v roce 1992 z inciativy němců vyhnaných z Jesenice, jmenovitě Karla Wody (toho času obecního důvěrníka) a Karla Schwarze. Deska vznikla jako místo, kde Němci vyhnaní z Jesenice mohou důstojně uctít své mrtvé blízké, které zanechali ve své původní vlasti a jejichž hroby na tzv. "starém hřbitově" za kostelem v Jesenici byly srovnány se zemí. Deska zároveň vznikla jako místo, kde mají být připomínány "všechny oběti násilí a války, muži i ženy, kteří při vyhnání přišli o život nebo museli zemřít násilnou smrtí." Na desce je uveden jednoduchý nápis: "UNSEREN TOTEN ZU GEDENKEN", tj. "Na památku našim mrtvým".
Odhalen 14. října 1999 při vzpomínkové akci u příležitosti 55. výročí letecké bitvy amerických a německých letadel nad západními a severozápadními Čechami 16. října 1944. V okolí Jesenice byla sestřelena dvě německá letadla, jedno nad Velečínem, druhé u Bedlna (Messerschmit 109g14)
V pramenech zmiňován v souvislosti s jiným pískovcovým kamenem, zazděným na jižní straně kostela, na němž má být vytesán letopočet 1345 (nebo 1346). Oba kameny údajně pocházejí z původního podbořáneckého kostelíka, který v letech 1780-81 nahradil kostel nynější. Bez bližšího zdůvodnění zmíněn také jako "pohanský kámen", který měl snad sloužit k odpuzení zlých sil.
Pomník dělnickému novináři a spisovateli Antonínu Mackovi, který v místě působil v letech 1919 až 1923.