Václav Kropáček (1841-1864) – předčasně zesnulý nadějný básník, rakovnický rodák. Z jeho tvorby se dochovalo jen několik básní, které shromáždil Josef Koníček v monografii zapomenutý básník (1930). Náhrobek věnován roku 1871 Kropáčkovými studentskými přáteli. Pomník zhotovil sochař V. Vaširovský.
Zdeněk Černý (1925-1942) – popraven nacisty v roce 1942 za schvalování atentátu na R. Heydricha. Nejznámější oběť nacismu v Rakovníku.
V hrobě uloženy ostatky členů rodiny Ottovy, především ostatky Františka Otty, zakladatele Ottovy továrny na mýdla a jedlé tuky v Rakovníku.
Z roku 1934. Zhotoven technikou řezané mozaiky podle návrhu malíře Jano Köhlera. Obraz je částí souboru 13 obrazů, zamýšlených pro novou křížovou cestu na moravském Svatém Hostýně od architekta Dušana Jurkoviče. V Jurkovičových zastaveních původně umístěny skleněné obrazy od Joži Úprky, které však špatně odolávaly tamním klimatickým podmínkám, z Úprkových obrazů proto zachován jen jediný, třináctý, dvanáct nahrazeno trvanlivějšími keramickými obrazy Jano Köhlera. Třináctý Köhlerův obraz zůstal v Rakovníku, Rakovníku ho věnovala Alžběta Heroldová.
Vytvořen jako součást nového urnového háje, podobu areálu včetně památníku navrhl architekt F. A. Libra. Pomník slavnostně odhalen 4. 9. 1932. Reliéfní portréty bratří Burianů vytvořil sochař František Zuska. Pro špatný stav pomník v letech 1951-52 zbořen a namísto původně použitých červených cihel vybudován z betonu (jak ostatně předpokládal původní Librův plán). V pomníku uloženy urny Karla a Emila Buriana, Karlovy družky Ely a jeho syna Richarda a ženy Emila Buriana Vlasty. Karel Burian (1870-1924) a Emil Burian (1876-1926) byli operními pěvci, v případě karla světového, v případě Emila evropského věhlasu.