Poznávání - nalezeno 217 památek

Podobu náhrobku Emila Kratochvíla (6. XII.1848-16.I.1910), ředitele knížecí fürstenberské Karlo-Emilovy hutě, údajně navrhl slovinský architekt Josip Plečnik.

Marie „Márinka“ Čechová, sestra spisovatele Svatopluka Čecha, zemřela na Křivoklátě 1. 7. 1892. Pohřeb se konal 3. července.

Jedná se o hrob rodičů spisovatele a lékaře, zakladatele dermatovenerologické kliniky v Brně Antonína Trýba. A. Trýb je autorem románu Císař chudých, několika básnických sbírek a dalších literárních prací, některých inspirovaných jeho rodným Křivoklátskem (rodák z dvora Karlov). Památce svých rodičů věnoval báseň.

Věnován roku 1860 z podnětu dvorního rady k. E. Eberta úředníky a služebníky knížecího fürstenberského domu v Čechách jako projev úcty ke knížeti Karlovi Egonovi II. z Fürstenbergu (1796-1854). Pomník vytesal pražský kameník Karel J. Svoboda podle návrhu knížecího architekta Antonína Jiruše. Bustu knížete z bílého tyrolského mramoru zhotovil sochař Emanuel Max. Po převratu v roce 1918 stržena busta knížete kladenskými radikály a shozena ze stráně, v roce 1928 busta opravena a vrácena na své místo. Proti tomu sepsalo dvanáct politických stran a spolků z Křivoklátu petici. Přestože zastupitelstvo petici neuznalo, busta byla opět shozena, tajně a v noci. Až na zásah státního Památkového úřadu v Praze a po široké osvětové agitaci umístěna busta 8. 3. 1929 zpět na své místo. V roce 1945 zaznamenána snaha o odstranění pomníku, státní památkový úřad dopisem ze dne 21. IX. 1945 intervenoval u místního národního výboru za jeho zachování. 

Odhalen 5. 7. 1931. Pomník nese jména padlých v 1. světové válce. Po druhé světové válce překryt původní text bronzovou deskou se jmény obětí 1 a 2. světové války.