Poznávání - nalezeno 55 památek

Kostel v Mutějovicích zmíněn už k roku 1325, a to jako farní. Za husitských válek zpustošen, za třicetileté války kostel vypálen. Za Valdštejnů (křivoklátská vrchnost, patronát) v roce 1708 prolomena do kostela nová okna a druhý vchod, v roce 1709 kostel opraven. V roce 1806 kostel vyhořel, roku 1809 postaven nový kostel. (Z: Kočka, Dějiny Rakovnicka, 1936). Podle A. Cechnera (Soupis…, 1913) nynější kostel postaven kolem roku 1707, v roce 1766 opraven, roku 1841 nahrazena barokní báň za nynější střechu, 1894 znovu opraven.

Kostel sv. Markéty je orientovaná stavba sestávající z gotického presbytáře o jednom poli a závěru ze tří stran osmistěnu, jehož nároží podpírají čtyři opěrné pilíře. Loď o dvou osách je 13 m dlouhá a 8,50 m široká. Z jejího západního průčelí vystupuje jednopatrová věž. Původní krytina celého kostela bývala tašková. Raně barokní výprava interiérů pocházející z druhé poloviny 17. století vzala v minulých desetiletích za své. "Péče" státu o církevní kulturní památky se podepsala na nesuchyňském kostele tak výrazně, že se z něho málem stala ruina. V letech 1993 –1996 bylo provedeno statické zajištění zdiva, nový krov a krytina. Byly tak učiněny první postupné kroky, aby památce byl vrácen zpět její důstojný vzhled, který si zaslouží.

Nezabudický kostel je prostá stavba sestávající z lodi o dvou polích a presbytáře o pěti stranách osmistěnu. K ní na sever přiléhá sakristie. Ze střechy vystupuje na západní straně jednopatrová věž sevřená přístavky. V jižním přístavku je schodiště, v severním kaplička. Kryt na valbě lodi, na presbytáři a přístavcích je taškový, na osmibokém jehlanci věže a cibulové báni sanktusníku plechový. Vnitřek lodi měří 15,50 x 8,40 x 6,30 metru až k rovnému stropu. Otvírá se půlkruhovým vítězným obloukem do kněžiště, které je zaklenuto valeně s výsečemi. Také sakristie je zaklenuta valeně. Výprava kostela je barokní. V současné době patří nezabudický kostel ke zbečenské farnosti. Kostel byl opravován v roce 1997.

Kostel v N. Strašecí zmíněn jako farní už koncem první poloviny 14. století. Za krále Vladislava II. v roce 1553 znovu vystavěn, roku 1639 vypálen, následujícího roku obnoven. Při přestavbě údajně nalezena listina, datující stavbu kostela do roku 1158. Roku 1707 kostel zbarokizován a pořízeny přístavky, které pak zbořeny při velké úpravě kostela v letech 1837-40. Tehdy za vedení stavitele T. Štecha ze Slaného postavena do roku 1837 sakristie, roku 1838 oba obdélné přístavky kaplí s oratořemi po jižní a severní straně a roku 1840 dokončeno průčelí s věží.

Omítaná orientovaná stavba se skládá z lodi o dvou polích, presbytáře o jednom poli, zevně z pěti stran osmistěnu a jednopatrové hranolové věže. S výjimkou věže, která je pobita plechem, je kostel kryt taškami. Vchody vedou dovnitř tři, hlavní je pod věží. Loď je široká 9,50 m, dlouhá 11 m a vysoká 8 m. Dělena je dvěma pilíři a sklenuta valenou klenbou s výsečemi. Oltářní obraz sv. Maří Magdaleny maloval roku 1894 pražský malíř Viktor Trsek. Součástí kulturní památky je i hřbitovní zeď.