Poznávání - nalezeno 55 památek

Kostel v Lužné se připomíná jako farní už v první polovině 14. století. Valdštejn (luženským patronem byla křivoklátská vrchnost) dal roku 1697 prolomit okna, 1698 opatřil nový kryt, štít a obezdil hřbitov. V letech 1750-1758 byl kostel přestavěn.

Prostá omítaná stavba, sestávající se z dvojosé lodi a obdélného kněžiště o jedné ose, k němuž přiléhá na sever malá sakristie. K východnímu průčelí se pojí dvoupatrová věž mezi dvěma přístavky. V jednom z nich je schodiště na kruchtu a ve druhém Boží hrob. Vše je kryto taškovou střechou, jen báň věže a sanktusník jsou pobity plechem. Do kostela se vchází třemi vchody, přičemž hlavní je pod věží. Do sakristie vede vchod od západní strany. Loď kostela je 13 m dlouhá, 8,45 m široká a ve výšce 7 m je sklenuta valenou klenbou s výsečemi nad výklenky u oken. Sakristie je zaklenuta zrcadlovou klenbou. V roce 1995 dostal městecký kostel novou střechu, obnoveny byly také fasády. Památkově chráněná je i ohradní zeď.

Kostel ve Mšeci se připomíná jako farní počátkem druhé poloviny 14. století. Roku 1681 vyhořel. V roce 1779 starý kostel zbořen. Postaven roku 1780 na místě staršího kostela podle návrhu Wenzela Vyčichla, postoloprtského knížecího zednického mistra, postaven zdejším zednickým mistrem Janem Pucholtem. Roku 1823 znovu postavena věž po požáru. Do roku 1827 obklopoval kostel hřbitov.

Postavena roku 1774 nákladem obecním. Sakristie přistavena v roce 1810. V roce 1836 popsána kaple takto: Střecha je krytá šindelem a nad střechou se povyšuje malá zvonička neb vížka. Kaple i se sakristií má 6 oken, hlavní dveře dvoukřídelní do sakristie, pak dvoukřídelní z měkkého dříví ze sakristie do kaple, první dvojí dveře se zámkem, poslední bez zámku s železným zastrkovadlem. V roce 1830 pokryta střecha novým šindelem a stěny se "sem tam vyspravily." Po roce 1989 se kaple vrátila do majetku obce.

Postaven v letech 1740-44 nákladem občanů, údajně na paměť skončení morové epidemie. V padesátých letech 19. století upraven do nynější neorománské podoby, údajně podle návrhu knížecího fürstenberského stavitele z Křivoklátu J. Jirusche.