Poznávání - nalezeno 55 památek

Dnešní budova kroučovského kostela je jednolodní podélná stavba s polygonálně uzavřeným presbytářem obráceným k jihu. Loď je plochostropá, presbytář je sklenut křížovou klenbou. Zařízení kostela je novodobé. Na hlavním jednoduchém oltáři je zavěšen obraz sv. Markéty z roku 1894, jehož autorem je Ferdinand Velc. Na zdi lodi jsou vymalováni dva světci v barokních rámech. Věž je opatřena dvěma zvony. První nechala ulít u Krištofa Scherba, zvonaře na Starém městě pražském, v roce 1607 Kateřina Žďárská z Reichu. Druhý zvon pochází z roku 1887 a ulil ho pražský zvonař Josef Diepoldt. Celý kostel sv. Markéty je kryt taškovou střechou. Kostel je po opravě střechy a výměně střešní krytiny.

Kostel sv. Gotharda je orientovaná kamenná omítaná stavba, která se skládá z lodi, k níž přiléhá na východní straně presbytář. Ten je v půdorysu zaokrouhlený podobně jako západní průčelí. Za presbytářem leží na východ malá sakristie a ze západního průčelí vyčnívá uprostřed jednopatrová věž, krytá plechem v osmibokém, silně staženém jehlanci. Plechový kryt má také osmiboký sanktusník. Samotný kostel je zastřešen taškami. Dovnitř vedou dva vchody - pod věží a na jižní straně. Loď je 12,50 m dlouhá, 8,60 m široká a 7,60 m vysoká. Sklenuta je křížovou klenbou. Zvony jsou na věži dva - první s reliéfem sv. Jana Evangelisty je z roku 1566 a druhý s reliéfem bičování Ježíše Krista z roku 1592. Dominantou hlavního oltáře je obraz sv. Gotharda v oblacích, pod kterými stojí Mojžíš držící hůl s hadem a vedle na zemi leží spící Jonáš. V pozadí je vyobrazeno biblické město Ninive. Součástí kulturní památky je ohradní zeď a márnice.

Postaven v letech 1880-83 podle návrhu architekta Josefa Mockera. Kostel vznikl přestavbou původního kostelíka, založeného králem Vladislavem II. (posvěcen 1522). Z něj zachován presbytář.

Kočka (Dějiny Rakovnicka, 1936) uvádí, že původní kostel v Lišanech, „byl zároveň tvrzí, na které v letech 1450 a 1517 bránily se posádky proti útokům nepřátel.“ Za třicetileté války kostel zřejmě zpustošen, neboť v roce 1654 se děje zmínka, že „chrám byl nově vyzdvižen.“ Valdštejn (Lišany náležely ke Křivoklátsku) dal 1693 opravit síň a sakristii, 1696 postavit novou věž, v roce 1728 dokončena stavba nového kostela, který stál 3843 fl.

Kostel v lubné stál už v první polovině 14. století. Za husitských válek zpustošen. V roce 1674 ještě stála zvonice (věž) mimo kostel. Za Valdštejnů (Lubná patřila ke Křivoklátu) postavena v roce 1696 sakristie, 1703 síň, 1709 zeď kolem kostela, 1712 věž a roku 1733 byl velmi sešlý chrám přestavěn a rozšířen nákladem 2948 fl. Publikace Umělecké památky Čech uvádí, že nynější kostel byl postaven v roce 1765. Kostel původně obklopoval hřbitov.