Poznávání - nalezeno 55 památek

Kostel byl postaven na návsi na místě staré zvonice. V roce 1852 byl položen základní kámen a ve stejném roce byl kostel včetně věže a střechy vybudován. V dalších letech byl vybavován interiér svatostánku. Druhý zvon byl ulit Jul. Heroldem v Chomutově, v roce 1858 byly zhotoveny kostelní lavice, roku 1861 hlavní oltář, kazatelna a presbytář. 14. září, na svátek Povýšení svatého Kříže, roku 1862 byl svatostánek vysvěcen.

Podle kroniky obce (Janoušek) s odvoláním na farní pamětní knihu v Mutějovicích stála kolem roku 1740 ve Hředlích kaple. Podle Janouška vystavěna snad poté, co shořel původní dřevěný kostel. Ten měl i se "zvláštní" zvonicí stát na místech čp. 71, 94, 7, 76. Kostel ve Hředlích připomínán jako farní r. 1315, nynější barokní je novostavba zahájená v roce 1758, údajně trvala do roku 1773 (zvon z roku 1767, oltářní obraz z 1768). Kostel zbudován pravděpodobně podle návrhu F. I. Préea. Podle Janouška (Hředské pověsti a upomínky) má kostel kvůli podmáčenému podloží velmi hluboké základy, postavené na dubových jehlách. Podle pověsti Hředelští za třicetileté války ukryli před rabující švédskou armádou ve věži kostela obecního býka, který se prozradil bučením a odtud má obec přezdívku Bručánov. Podle jiné pověsti zastřelil hajný z věže kostela obávaného džbánského draka.

Nejstarší částí je kněžiště sestávající z pěti stran osmiúhelníka. K němu přiléhá na sever malá sakristie a na západ loď o dvou polích. Z jejího západního průčelí vystupuje jednopatrová věž, která je opatřena stanovou proláklou střechou s osmibokou lucernou. Je kryta plechem, stejně jako osmiboký sanktusník. Kryt lodi a sakristie je taškový. Uvnitř má loď rovný strop. Kněžiště je sklenuto křížovou klenbou a v závěru polobání s výsečemi. V pozadí lodi stojí na dvou čtyřbokých pilířích kruchta zaklenutá ve třech polích křížem. Výprava kostela je zčásti gotická, zčásti barokní a novější v pseudorenesančním slohu. Ústředním motivem hlavního dřevěného oltáře je obraz Pokřtění sv. Jana Křtitele. Věž je osazena dvěma zvony z roku 1541. Památkově hodnotný je nejen vlastní kostel, ale i hřbitovní zeď a márnice, které jsou součástí kulturní památky. Stojí na návrší se hřbitovem v severní čási obce na rozcestí silnic do Malinové, Žďárů, Sence a Panošího Újezda.

Kostel v Jesenici zmíněn poprvé v roce 1365 jako farní. V roce 1684 vyhořel, následně byl upraven italským stavitelem v černínských službách Janem Baptistou Madernou. Do nynější podoby upraven a rozšířen v roce 1721 podle návrhu F. M. Kaňky (symetrická boční rozšíření lodi, boční přístavky ke kněžišti a věži). Kostel obklopen pozůstatky fortifikace v podobě zdi s klíčovými střílnami. Na ohradní zdi před východním průčelím kostela umístěny sochy sv. Petra a Pavla, Panny Marie, Jana Nepomuckého a sv. Josefa.

Kostel v Podbořánkách připomínán jako farní již před rokem 1367 (Umělecké památky čech). Na jižní straně kostela (v místech, kde se k hlavní lodi připojuje presbytář) se údajně nacházel (nachází?) zazděný kámen s vytesaným letopočtem 1346 (jiný pramen uvádí letopočet 1345), pocházející prý z původního svatostánku, zmiňovaného jako "kostelík". Na jeho místě byl v letech 1780-81 vystavěn nákladem patronátu (Černínové na Petrohradě) nový kostel.