Gotická budova kostela sv. Jakuba Většího je postavena z pískovce, pouze presbytář je z opuky. Stavba se skládá ze tří lodí, presbytáře, sakristie a věže. Hlavní loď je 21 m dlouhá a 5,55 m široká. Šířka všech tří lodí je 13,35 m. Gotický presbytář (7,85 m dlouhý a 5,18 m široký) je uzavřen pěti stranami pravidelného osmiúhelníka. Každá ze tří lodí je rozdělena na tři pole křížovou klenbou a je uzavřena hladkým kulatým svorníkem. Klenba presbytáře sestává ze dvou polí zaklenutých také křížovou klenbou a z paprskovitého závěru. Sakristie obdélníkového tvaru přiléhá k severní stěně kostela. Věž postavená z kvadrátních kamenů je 27 m vysoká a 7 m široká. Hlavní vchod do srbečského kostela je ze západní strany do lodi. Výzdoba kostela je rozmanitá, zahrnuje prvky gotického, barokního i pseudogotického původu. Dominantu tvoří hlavní oltář s obrazem sv. Jakuba od Františka Sequense, který byl vysvěcen roku 1891. V pravé lodi stojí gotický řezaný oltář sv. Jana Nepomuckého zhotovený v Bohušově. V levé zdi presbytáře se nacházejí náhrobní kameny Adama Hrušky z Března a Dětřicha Reichla z Reichu z druhé poloviny 16. století. Věž kostela je opatřena třemi zvony - sv. Jakubem, sv. Annou a sv. Janem. Součástí kulturní památky je i ohradní zeď.
Kostel Nejsvětější Trojice je jednoduchá jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s dvojboce uzavřeným presbytářem a obdélnou sakristií, která přiléhá k jižní straně. Západní průčelí se zaobleným nárožím, obdélným portálem a oknem vrcholí štítem se stříškovou římsou a kruhovým oknem. Presbytář i loď jsou kryty plochým stropem. Zařízení kostela je chudé. Novodobý hlavní oltář nese 1,70 metru vysoký a 1 metr široký barokní obraz Nejsvětější Trojice se schwarzenberskými znaky. Z postranních oltářů se zachovaly pouze rokokové obrazy sv. Víta a sv. Vojtěcha v řezaných rokajových rámech. Kazatelna je vyvedena v barokním stylu. Střecha kostela je kryta taškami, sanktusník, v němž visí jeden zvon, je pobit plechem. Ke kostelíku se váže následující pověst. Nad hrobem zabitých milenců prý stojí kostelík Svaté Trojice nad Srbčí: On měl rád ji, ona jeho, jeho otec však vztahu nepřál a v rozčilení svého syna a jeho milou zastřelil. Aby utišil mučivé výčitky svědomí, nechal nad jejich hrobem postavit kostel.
Kamenná omítaná stavba je obrácená k severovýchodu. Sestává z lodi o třech polích. Na jihozápadní straně k ní přiléhá jednopatrová čtyřboká věž. Na severovýchodní straně se nachází přesbytář o jednom poli s otupenými rohy a za ním malá sakristie. Loď je dlouhá 15,3 m, široká 7,3 m a vysoká 6,9 m. Kostel je kryt taškovou krytinou s výjimkou věže, jejíž střecha ukončená bání je plechová, stejně jako osmiboký sanktusník. Dovnitř vedou dva vchody. První je pod věží, druhý (do sakristie) v severovýchodní stěně. Raně barokní výprava kostela je chudá. Ústředním motivem hlavnho oltáře je obraz Všech svatých. Raritou je dřevěná 1,75 m vysoká socha sv. Jana Nepomuckého, stojící v kostelní lodi. Tato socha pocházející z konce 16. nebo počátku 17. století, představovala původně mistra Jana Husa. Po rekatolizaci kostela byla v 18. století upravena na podobiznu Jana Nepomuckého. Zvony visí ve věži dva. První je z roku 1609 a ulit byl v dílně akovnického zvonaře Matěje Flemmika, druhý zhotovil Tomáš Jaruš roku 1650. V roce 1995 byly na kostele provedeny opravy klempířských prvků. Jinak je stavba v zanedbaném stavu, jako její okolí.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je prostá omítaná orientovaná stavba, která se skládá z lodi o dvou polích, čtvercového presbytáře s otupenými rohy a dvoupatrové věže vystupující ze západního průčelí a sevřené dvěma přístavky. V jižním přístavku jsou schody do věže, v severním na kruchtu. Nízká sakristie je za presbytářem. Loď měří 8,05 x 9,05 m, presbytář 5,65 x 5,80 m. Výprava kostela je prostá. Hlavní oltář pochází z roku 1845 a jeho ústředním motivem je obraz Nanebevzetí Panny Marie malovaný Janem Kroupou. Ve věži jsou dva zvony, v sanktusníku jeden. Loď, presbytář, sakristie a oba přístavky jsou kryty taškovou střechou. Osmiboký jehlanec věže a sanktusník jsou plechové. Součástí kulturní památky je i náhrobní kříž z roku 1776. Nachází se na hřbitově poblíž vchodových vrat. Je zapuštěný do země a pochází z hrobu jakési Doroty Folbrové. Tento kříž patří k nejstarším dochovaným náhrobním křížům na Rakovnicku.
Původní je zdivo presbytáře, vítězný oblouk a část zdiva lodi. Je to jednolodní omítaná stavba se čtvercovým pravoúhle zakončeným presbytářem, čtvercovou sakristií na severní straně a s hranolovitou věží v západním průčelí, která byla k lodi přistavěna 1665. Presbytář a sakristie jsou sklenuty křížově bez žeber. Loď je plochostropá, stěny nečleněné. Střecha věže byla dříve kryta šindelem, nyní je oplechovaná. Loď a sakristie jsou kryty taškami. Výprava kostela je barokní. Hlavní oltář je z 2. poloviny 17. století. Je portálový s novm obrazem, nad nímž je kartuš s malovaným znakem Týřovských z Ensidle. V lodi, v rozích po stranách vítězného oblouku , jsou dva barokní boční oltáře. První je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, druhý Immaculatě. Oba oltáře pocházejí z doby kolem roku 1710. Kamenná kazatelna je z roku 1715. Věž je vybavena dvěma zvony. Svatý Pavel byl ulit v 15. století a sv. Petr roku 1594 pražským zvonařem Brykcím. Po stranách vchodu na hřbitov jsou dva náhrobní kameny z pískovce z let 1590 a 1618 se znaky Chlumčanských a Úlických z Plešnic a Týřovských z Ensidle. Součástí kulturní památky je i hřbitovní zeď.