Drobná plastika Panny Marie se nachází v mělké obdélné nice, umístěné ve zdi hájovny Obora. Soška je umístěna pod deskou připomínající, že v letech 1895 - 1923 v hájence žil a napsal zde některá svá díla z oboru dějin lesnictví a myslivosti knížecí schwarzenberský lesní správce, spisovatel a docent Vysoké školy lesního inženýrství v Praze Jan Evangelista Chadt - Ševětínský.
Malá socha světce na vysokém dórském sloupu
Pískovcový pomník v pětiúhelníkové zahrádce. Na dvojitém podstavci pylon s textem. Pylon je zakončen rozšířenou hlavicí, jež slouží jako podstavec sochy Svobody. Před hlavním podstavcem předsunuta deska s textem o soše Svobody.
Kostel je obklopen hřbitovem, původně byl barokní a roku 1737 přestavěn a opraven roku 1931. Jde o jednolodní stavbu s půlkruhově uzavřeným presbytářem a se sakristií na jižní straně. Po obou stranách lodi ses nacházejí kaplové výklenky. V západním průčelí se zdvihá hranolová věž, kterou se vstupuje do vnitřních prostor kostela. V lodi je oválná plochá kopule a valená klenba s výsečemi. Také v presbytáři se nachází klenba s výsečemi. Sakristie je plochostropá. Zařízení je převážně barokní, pocházející z druhé poloviny 18. století. Dominantu tvoří hlavní portálový oltář, který byl zhotoven kolem roku 1750. Jeho ústředním motivem je obraz svatého Vojtěcha od J. Kramolína, který doplňují sochy světců a rokajový dekor. Střecha kostela je tašková, sanktusník a vrcholová stříška báně jsou oplechovány. Součástí kulturní památky jsou i dvě sochy - sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Umístěny jsou na ohradní zdi u vchodu do kostela. Jedná se o pískovcové plastiky pocházející z 18. století. Obě sochy stojí na vysokých hranolových sloupech, do nichž byla kdysi vsazena kovová vrata, jimiž byl celý areál kostela a hřbitova uzavřen. Kostel byl opravován v letech 1992 a 1993 (tesařské a klempířské práce, nová krytina).
Socha světce v ohradní zdi kostela sv. Vojtěcha