Podle letopočtu na podstavci sloupu pochází socha z roku 1714. V červnu 1885 nechal v. Pařízek z Chrášťan sochu "namalovati, ježto byla již opuštěná. Malíř Láska z Rakovníka provedl tuto práci." (PK I). V neznámé době byla soše uražena hlava, pravděpodobně při obnově sloupu v roce 1984 nahrazena volnou replikou (údajně dřevěnou). Později se původní hlavu podařilo nalézt, v současnosti (leden 2010) uložena na obecním úřadě.
Letopočet vzniku sochy, ani její účel není znám. Podle aliančních erbů Mollartů a Lemberků na podstavci sochy lze vznik sochy klást do 1. poloviny 18. století, pravděpodobně do roku 1734, kdy se panství Olešná ujal Josef Antonín Mollart (†1735). Jeho ženou byla Marie Aloisie, rozená hraběnka z Lemberka.
Podle dedikace na podstavci věnovala sloup se sochou sv. Isidora (patron zemědělců) v roce 1717 obec ke "cti a chvále pánu bohu a svatému Isidorovi". Více není známo. Podle pamětní knihy, 1. díl, byl sloup v roce 1832 opraven (v kronice uvedeno, že na východní straně podstavce se nacházel nápis "Renort 1832").
Podle nápisu na podstavci pochází socha z roku 1721. Donátor, ani účel postavení sochy není znám. V letech 1832 a 1896 socha opravena. V roce 1832 "chrášťanskými dobrodinci" (jména uvedena v textu na čelní straně podstavce), v roce 1896 obcí u příležitosti posvěcení nového, přilehlého hřbitova (viz text na severní straně podstavce). Podle místní tradice (kronika obce, I. díl) ležel u nohou sv. Prokopa bronzový čert, kterého světec držel na "silném, obyčejném" řetězu. Po čase čert ukraden a údajně prodán v Žatci. Při obnově r. 1832 nahražen železným čertem zhotoveným místním kovářem. Nový čert připomínající "ošklivé zvíře" byl podle kroniky obce (I. díl) měsíc před vysvěcením nového hřbitova (v červnu 1896) odstraněn (obcí se souhlasem faráře v Kněževsi).
O historii sochy dosud nebylo nic vypátráno.