K historii sochy dosud nebyly vypátrány žádné informace.
O soše sv. Jana Nepomuckého se píše v časopise Heimatbrief (rok 1968), že stávala západně od dvora Zelený Důl vpravo při cestě na kruhovém sloupku s vytesaným letopočtem 27. dubna (tedy April) 1719. Welzel Rott sochu nezmiňuje. Stávala jižně od obce na rozcestí, kde cesta vedoucí ze Lhoty jižně dolů ústí do silnice vedoucí od dvora Zelený Důl do Vysoké Libyně. Jako socha je tato památka vyznačena na dvou mapách z období protektorátu (první z roku 1944/5, druhá bez datace, jsou však na ní rovněž vyznačeny hranice protektorátu a říše) a také na mapě 3. vojenského mapování (1877-1880). Na mapě z 1. vojenského mapování (2. pol. 18. století) je vyznačena ještě jako dřevěný kříž. Tomu, že na dochovaném podstavci skutečně stávala tato socha, nasvědčuje i železná trnož v horní části podstavce a především dochovaný letopočet, byť čitelný s mírnými odlišnostmi, než je v Heimatbriefu popisováno.* Zajímavost: Na poli za sochou podle časopisu Heimatbrief cvičilo v roce 1866 po bitvě u Hradce Králové pruské vojsko. Od té doby se poli říkalo Pruské pole – Preussenfeld.
Díky letopočtu na dochovaném zbytku podstavce víme, že na podstavci nestál kříž, ale socha. Vztahuje se k ní tento zápis v knize Wenzela Rotta (Der politische..., 1902): Na cestě do Velké Chmelištné stojí v roce 1895 zřízená socha sv. Václava věnována Wenzelem Machem z Nové Vsi. Jak socha vypadala, bohužel autor nezmiňuje. Nevíme ani přibližnou dobu, kdy zmizela. Drobná památka je na tomto místě zachycena (podle legendy mapy jako kříž) i na mapě z roku 1944/45. Bývalo zde rozcestí, odkud vycházela cesta na Zdeslavský dvůr, která už dnes neexistuje.
Podle letopočtu na zadní straně podstavce pochází z roku 1715 (poslední číslice nemusí být správná). Wenzel Rott ji bez jakéhokoli bližšího popisu pouze zmiňuje. Václav Korb se jí ve svém soupisu památek z roku 1975 věnuje mnohem podrobněji. Píše o ní toto: „Na ozdobné horní části podstavce (kamenného) otlučená též kamenná socha představující světce, který stojí na hlavě ležícího čerta. Kromě toho na přední dolní masivní části podstavce dosti zřetelný reliéf ženy (mučednice), ta drží v levé ruce palmový list, v pravé meč hrotem vzhůru. Pod ním u pravé nohy půl kola s osou a sedmi špicemi. Obvod půlkola opatřen 5 hroty. Na zadní straně ozdobné části podstavce vytesáno LTS 1715 (5 nejistá, nezřetelná). Kolem sochy je hromada kamení, materiálu a smetí. Na pravém boku sochy stojí stará lípa s tabulkou strom chráněný státem. Pod sochou býval rybníček. Z osázení hráze zbyl jeden štíhlý a jeden košatý topol.“ O soše je zmínka i ve Šnajdaufově čistecké obecní kronice. Kronikář píše, že 4. 12. 1986 byla při odborném výzkumu určena a zhodnocena. Zapsána do státního seznamu kulturních památek. Jejím vlastníkem byl MNV Čistá. Kronikář uvádí, že socha pravděpodobně pochází ze sochařských dílen v Manětíně. Je zvláštní, že není vyznačena na mapách vojenského mapování, ani na stabilním katastru.
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého je plastika částečně poškozená v obličejové části a na rukou. Umístěna je na vysokém hranolovém podstavci z pískovce. Socha byla celkově restaurována v roce 1996.