Barokní socha sv. Jana Nepomuckého, umístěná na masivním hranolovém podstavci. Socha je tři vysoká a znázorňuje světce v životní velikosti držícího v rukou palmu a kříž. Není známo, kdo byl jejím stavitelem. Podle názoru regionálního badatele prof. Jaroslava Čecha je možné, že socha pochází z dílny proslulého barokního sochaře Matyáše Brauna. Architektonický návrh podstavce připisuje prof. Čech F. M. Kaňkovi, který s Braunem v letech 1710 - 1731 velmi často spolupracoval. U sochy stávala dřevěná kazatelna, u níž byly konány bohoslužby a díkůvzdání patronovi. Dnes je stav sochy neutěšený navzdory tomu, že byla před časem restaurována. Její povrch je napaden lišejníkem, odcizen byl pozlacený kruh s pěti hvězdami, který byl připevněn nad hlavou světce. Ulomena je i část příčného břevna pozlaceného kříže.
Z roku 1715 (vročení na podstavci). Po roce 1997 sloup stržen, socha nezvěstná. Z objektu se zachoval pouze podstavec a povalený sloup bez hlavice.
Původ objektu není znám, A. Cechner (Soupis památek uměleckých a historických, 1913) klade jeho vznik do 1. poloviny 18. století. V roce 1900 sloup opraven.
Věnován roku 1704, podle aliančního erbu Mollartů a Kaiserštejnů na podstavci byli donátory Petr Arnošt Mollart a jeho žena Lidmila z Kaiserštejna (podle V. Kočky - Dějiny Rakovnicka, 1936 - byla Marie Lidmila z Kaiserštejna uvedena ve statek Olešnou v roce 1705, za Petra Arnošta Mollarta se vdala 1702). Podle A. Cechnera (Soupis památek uměleckých a historických, 1913) zřejmě na sloupu stála původně jiná socha, podle jeho mínění je nynější socha novějšího původu a bez umělecké hodnoty.
Podle vročení na podstavci sloupu pochází objekt z roku 1714, více informací se nepodařilo zjistit. Po roce 2003 socha zmizela, zachován pouze podstavec a sloup.