O původu a stáří kříže se nepodařilo zjistit nic bližšího. Tohoto kříže se týká příhoda, zmíněná Aloisem Nechlebou (Vlastivědný sborník Rakovnicka, 5/1935, Obrazy ze života ptactva): „U bytu lesního rady na Křivoklátě stojí u cesty železný kříž s litou, tedy dutou postavou Kristovou. Má v zádech otvor, malý sice, avšak postačující, aby sýkorka koňadra jím snadno proklouzla, v soše se zahnízdila a odtud své potomstvo vyvedla, což se také po řadu let opakovalo.“
Na tomto místě stával původně kříž dřevěný (od roku 1858), v roce 1878 byl nahrazen nynějším. Jak je psáno na nápisové tabulce, byl kříž postaven manžely Lidmilou a Josefem Vydrovými na poslední žádost jejich syna Antonína. V březnu roku 1972 byl kříž poškozen odlomenou větví poblíž stojící lípy. Ulomený kříž byl uložen na půdě stodoly statku Libuše Skleničkové. Byl rozlomený na tři díly a poškozeno bylo i tělo ukřižovaného Krista. Kříž byl v roce 2003 obnoven na vlastní náklady uměleckým kovářem Václavem Minaříkem z Kamenných Žehrovic, který do Častonic zajíždí. Poškozený kříž opravil, odstranil korozi a natřel grafitovým nátěrem. Krista pozlatil. Nově vyrobil jen nápisovou destičku s INRI, která se nedochovala. Tabulka s věnováním donátorů byla zrestaurována, stejně tak kamenný podstavec, který byl podélně prasklý a zvětralý. Kříž byl požehnán vikářem Jánem Petrovičem 27. září 2003.
Autor nového kříže Luboš Vokoun z Křivoklátu uvádí: „Na existenci kříže mne upozornil pan Hovorka, který do r. 2005 pracoval na učilišti. V té době byl kříž už řadu let shnilý na zemi. Umístil ho tu Petr Buba, mistr odborného výcviku při svém začátku působení na učilišti. Po dohodě s ředitelem SOU Písky panem Dlohošem, jsem na lesích ČR objednal kmen modřínu. První část kříže jsem tesal na dvoře Hamousova statku ve Zbečně 16. července jako ukázku ručního tesání. Další část kříže byla tesána na Křivoklátě na zahradě domu čp.243 , kde byl také spasován a ošetřen nátěrem hovězí krve smíchané 1:1 s vápennou vodou. Dopravu kříže na místo jsem dohodl s Josefem Durčiákem z Křivoklátu a se samotnou stavbou ochotně pomohli mistři spolu s učni lesnického učiliště. Svěcení se ujal vikář Ján Petrovič ze Zbečna s ministrantem Janem Nedvědem z Lán 30. září 2005 v odpoledních hodinách. Zahráli Křivoklátští hudci a slovem provedla Marcela Slavíková. Tento den jsem zvolil záměrně, neboť před čtyřmi lety odpoledne zemřel můj otec Antonín Vokoun, dlouholetý zbečenský kronikář. Aktu svěcení se zúčastnilo jen málo přihlížejících, nikdo však za lesy, které na kříž přispěly. Petr Buba byl v té době mimo republiku. Staré torzo kříže bylo ponecháno na místě. Rok vztyčení původního však není nikde k dohledání."
Prostý dřevěný kříž bez jakýchkoliv ozdob. Je dobře zachovalý. Datum jeho vztyčení není na památce vyznačeno.
Stáří a původ kříže nejasný. Podle pověsti kříž věnoval správce panského dvora v Lišanech Smola za Boží ochranu před kulovým bleskem, který jedné letní noci prolétl obydlím jeho rodiny. Jiná pověst uvádí, že kříž označuje místo, kde za napoleonských válek mělo být pohřbeno několik francouzských vojáků. V 50. letech 20. století se ke kříži vázal zvláštní zvyk. Ke kříži doprovázel smuteční průvod auto s mrtvým, odváženým ke kremaci do Prahy. V roce 2005 nahrazen původní kříž přesnou kopií z modřínového dřeva, kterou zhotovil místní občan René Čermák. 17. 7. 2005 nový kříž posvětil vikář Jaroslav Kučera.