Poznávání - nalezeno 284 památek

Na čtyřikrát se zužujícím čtyřhranném podstavci pískovcový pomník se lvem na vrcholu, po stranách podpůrné sloupky zakončené dělostřeleckými náboji. Před pomníkem dodatečně přidaná terasová deska s černým sklem s oběťmi II. světové války.

Jednoduchý kamenný kříž s drobnou plastikou Ukřižovaného je vztyčen na podstavci ze stejného materiálu. V střední části soklu je nainstalována deska se špatně čitelným nápisem. Kříž s podstavcem i s ohrádkou je umístěn na masívním betonovém kvádru.

V lese západně hájovny Valachovu Hracholusk stojí mohutný, asi dva a půl metru vysoký kamenný pomník s nápisem, který říká, že zde byl 18. srpna 1889 „skolen zločinnou rukou Isidor Kolský“. Stručný nápis na sešlém pomníku, obtočeném novou dřevěnou zahrádkou, shrnuje tragický příběh křivoklátských lesů, který si zdejší lidé vyprávějí dodnes. Před úsvitem v neděli 18. srpna 1889 narazil ve chvojině u Valachova hajný Isidor Kolský na pytláka Kopřivu z Malých (tehdy ještě Německých) Slabec. Kopřiva se nesnažil utéct, zvedl proti hajnému pušku a z bezprostřední blízkosti po něm vystřelil. Kolský padl mrtvý k zemi, ve chvojině ho nedlouho poté našel v tratolišti krve jeho syn František. Četníci tušili, kdo vraždil. Kolský a Kopřiva byli úhlavní nepřátelé, pytlák hajnému vyhrožoval a rozhlašoval, že ho zabije. Když se tři týdny před vraždou oba vraceli z Křivoklátu od soudu, kam Kolský pohnal Kopřivu za krádež dřeva, provokoval rozzuřený pytlák hajného tak, že Kolský musel cestou domů zajít k hajnému do Malé Bukové a půjčit si od něj pušku na sebeobranu. Kopřiva šel hajnému z cesty, ale o pár dnů později se nechal slyšet, že k dalšímu líčení do Křivoklátu už nepůjde ani on, ani Kolský. Před soudem se měli znovu sejít v pondělí 19. srpna. Kopřiva popíral, že hajného zabil. Dušoval se, že neví, kdo po něm střelil, později se pod tíhou přibývajících důkazů a svědectví snažil svalit vinu na pytláky Prinicha a Korfa. Marně. Výpovědi svědků a expertízy soudních znalců prokázaly, že vraždil Kopřiva. Všech dvanáct porotců bylo přesvědčeno, že střílel právě on, osmatřicetiletý domkář z Německých Slabec, otec tří dětí. Antonín Kopřiva byl odsouzen k doživotnímu vězení. V roce 1911 dostal milost a vrátil se domů. Ani po dvaadvaceti letech v plzeňské káznici však prý vraždy hajného nelitoval. Pomník poblíž valachovské hájovny nechal na věčnou památku hajného, který zemřel při věrném výkonu své služby, postavit kníže Max Egon Fürstenberk.

Zdobný litinový kříž na nízkém pískovcovém podstavci v oplocení při pěšině k řece Berounce

Kříž zajímavý především postavou Spasitele, která je zhotovena z plechu a připevněna na dřevěný kříž. Na dřevěném kříži byla osazena silueta Krista z plechu. Po restaurování došlo k odcizení postavy Krista. Šlo na tomto území o poměrně neobvyklou pamětihodnost, protože podobné ztvárnění je typické pro území Sudet a německé země.