Podle nápisu na podstavci byla socha postavena roku 1725 čisteckým farářem Ferdinandem Křepickým. Roku 1732 byla dobrořečena jeho následovníkem Bartolomějem Scheerbaumem. Od té doby byla již několikrát opravena – např. roku 1832 díky dobrovolným darům, roku 1863 díky iniciativě Leopolda Gutha. Václav Kočka publikoval ve svých Dějinách politického okresu kralovického svéráznou domněnku. Jedná se podle něj nikoli o sv. Jana Nepomuckého, ale o mistra Jana Husa. Místo krucifixu údajně držel světec v pravé ruce kalich a při jeho odnětí byla ruka sochy uražena až k zápěstí. Svoji teorii opírá o fakt, že nápis na podstavci sice hovoří o svatém Janovi, ovšem není jasné o kterém. Irena Bukačová a Jiří Fák ve své knize Paměť krajiny, soupis drobných památek Kožlanska a Chříčska, píše, že se u této sochy konal oktáv v předvečer svátku Jana Nepomuckého a u této příležitosti vždy byla zkrášlena květinami a byl u ní postaven provizorní oltář. V 80. letech 19. století byla socha popisována jako věkem sešlá a je rovněž zmiňováno, že na její ochranu nebo udržování není ustanovena žádná nadace, proto je opravována jen z dobrovolných darů. Václav Korb ji v roce 1975 popisuje jako dobře zachovanou.
O svatém obrázku se ve svém soupisu památek v Čisté zmiňuje Václav Korb jako o obrázku (Panny Marie) s dřevěnou stříškou, který je upevněný na stromě při okraji lesa hory za Holubím vrchem. Jako možné odůvodnění jeho osazení uvádí, že by se mohlo jednat o připomínku vraždy, nedávné. Od roku 1975, kdy soupis prováděl a zachytil obrázek na fotografii, až do roku 2009, kdy byl poškozený kaplicový rám opraven, byl v rámu umístěn obrázek sv. Anny učící číst Pannu Marii. V roce 2009 kaplicový rám opravilo občanské sdružení Čistecké jablko a vložilo do něj nový obrázek. Daniel Váhala při pátrání po historii tohoto a druhého svatého obrázku na rozcestí zjistit toto – údajně ze samot chodila v neděli do kostela nějaká babička na mši svatou a u těchto obrázků se modlila a odpočívala.
Na rozdíl od druhého svatého obrázku Panny Marie se o tomto, umístěném blíže k obci, Václav Korb ve svém soupisu památek z roku 1975 nezmiňuje. Než v roce 2009 obnovilo poškozený kaplicový rám občanské sdružení Čistecké jablko, býval dlouhou dobu jen prázdným rámem bez obrázku. Nový dřevěný rám vyrobil Petr Blecha podle podoby původního. Sdružení pak do něj vložilo nový obrázek Panny Marie s Ježíškem. Daniel Váhala při pátrání po historii tohoto a druhého svatého obrázku zjistil toto – údajně ze samot chodila v neděli do kostela nějaká babička na mši svatou a u těchto obrázků se modlila a odpočívala.
Kaple byla postavena někdy v období od poloviny 19. století do let 1877 až 1880, kdy probíhalo 3. vojenské mapování. na mapě stabilního katastru se totiž stavba nenachází (na návsi je vyznačen jen dřevěný kříž), na mapě 3. vojenského mapování už je zděná kaple vyznačena. Písemné prameny k jejímu vzniku dosud nebyly vypátrány. Irena Bukačová a Jiří Fák ve své publikaci Paměť krajiny píší: v roce 1932 byla kaple, jež se nacházela ve zbídačeném stavu, při příležitosti 200. výročí zjevení blahoslavené Panny Marie na Svaté Hoře u Příbrami místními na náklad Amálie Štíchové z čp. 8 opravena. Zmíněná obyvatelka zároveň nechala do kaple pořídit sošku Panny Marie a Václav Soukup z č. p. 10 věnoval na výzdobu kaple tři obrazy. Zvon z kaple byl za 2. světové války zrekvírován. V 50. letech 20. století je popisována jako zpustošená a sloužící jako sběrna mléka.
Kdo je donátorem tohoto kříže, dosud nebylo vypátráno. Jak ve své publikaci paměť krajiny píší irena bukačová a jiří fák, je kříž uveden v soupise památek z 50. let 20. století jako kamenný pomník se železným křížem, na jehož soklu je vytesán rok 1865 a je na něm nápis: POJĎTEŽ VŠICHNI KE MNĚ, KTEŘÍ PRACUJETE A OBTÍŽENI JSTE A JÁ VÁS OBČERSTVÍM. Nápis je zde dosud patrný, některá písmena jsou však již nečitelná. Letopočet by mohl být i 1869. Přes český nápis, který je do kamene vytesaný, je barvou napsaný (písmo podobné kurzívě) ještě další (možná německý), který je však nečitelný.