Poznávání - nalezeno 858 památek

O původu a stáří kříže se nepodařilo zjistit nic bližšího. Tohoto kříže se týká příhoda, zmíněná Aloisem Nechlebou (Vlastivědný sborník Rakovnicka, 5/1935, Obrazy ze života ptactva): „U bytu lesního rady na Křivoklátě stojí u cesty železný kříž s litou, tedy dutou postavou Kristovou. Má v zádech otvor, malý sice, avšak postačující, aby sýkorka koňadra jím snadno proklouzla, v soše se zahnízdila a odtud své potomstvo vyvedla, což se také po řadu let opakovalo.“

Věnován roku 1860 z podnětu dvorního rady k. E. Eberta úředníky a služebníky knížecího fürstenberského domu v Čechách jako projev úcty ke knížeti Karlovi Egonovi II. z Fürstenbergu (1796-1854). Pomník vytesal pražský kameník Karel J. Svoboda podle návrhu knížecího architekta Antonína Jiruše. Bustu knížete z bílého tyrolského mramoru zhotovil sochař Emanuel Max. Po převratu v roce 1918 stržena busta knížete kladenskými radikály a shozena ze stráně, v roce 1928 busta opravena a vrácena na své místo. Proti tomu sepsalo dvanáct politických stran a spolků z Křivoklátu petici. Přestože zastupitelstvo petici neuznalo, busta byla opět shozena, tajně a v noci. Až na zásah státního Památkového úřadu v Praze a po široké osvětové agitaci umístěna busta 8. 3. 1929 zpět na své místo. V roce 1945 zaznamenána snaha o odstranění pomníku, státní památkový úřad dopisem ze dne 21. IX. 1945 intervenoval u místního národního výboru za jeho zachování. 

Odhalen 5. 7. 1931. Pomník nese jména padlých v 1. světové válce. Po druhé světové válce překryt původní text bronzovou deskou se jmény obětí 1 a 2. světové války.

Tabulka označuje výšku vody při povodni 25. května 1872. Kdo tabulku věnoval, není známo.

Socha pochází z roku 1763.