Kostel sv. Gotharda je orientovaná kamenná omítaná stavba, která se skládá z lodi, k níž přiléhá na východní straně presbytář. Ten je v půdorysu zaokrouhlený podobně jako západní průčelí. Za presbytářem leží na východ malá sakristie a ze západního průčelí vyčnívá uprostřed jednopatrová věž, krytá plechem v osmibokém, silně staženém jehlanci. Plechový kryt má také osmiboký sanktusník. Samotný kostel je zastřešen taškami. Dovnitř vedou dva vchody - pod věží a na jižní straně. Loď je 12,50 m dlouhá, 8,60 m široká a 7,60 m vysoká. Sklenuta je křížovou klenbou. Zvony jsou na věži dva - první s reliéfem sv. Jana Evangelisty je z roku 1566 a druhý s reliéfem bičování Ježíše Krista z roku 1592. Dominantou hlavního oltáře je obraz sv. Gotharda v oblacích, pod kterými stojí Mojžíš držící hůl s hadem a vedle na zemi leží spící Jonáš. V pozadí je vyobrazeno biblické město Ninive. Součástí kulturní památky je ohradní zeď a márnice.
Pískovcový kříž vystavění Antonínem a Františkou Fořtíkovými
Žulový pomník v zahrádce na návsi.
Velký žulový pomník na návsi. Na šestiboké základně stojí šestiboký podstavec s dvěma květinovými sloupky a z něj se tyčí šestiboký pylon se vtesanými nápisy, ukončený širší hlavicí a se stylizovaným věčným ohněm.
Václav Rabas zemřel 26. 10. 1954 ve svém malostranském ateliéru v Praze. Pohřeb se konal v Krušovicích 1. listopadu o 15 hodině odpolední. Rozloučení se konalo na zahradě, kterou mistr Rabas vysázel, a která mu byla vždy tak milá, kde čerpal své myšlenky ke svému dílu. Na hřbitůvku leží v místě, odkud je vidět jeho dům na protějším vršku. Sám prý si toto místo k poslednímu odpočinku přál..