Poznávání - nalezeno 858 památek

Podle nápisu na podstavci zde zřejmě stála socha Panny Marie. Zřízena byla roku 1858.

Podle textu na podstavci věnována, nebo obnovena socha roku 1844 Jos. Pedalem, majitelem sousedního domu čp. 9, řezníkem a hostinským. V roce 2006 socha očištěna, text zvýrazněn.

Hrubě tesaný dřevěný kříž opatřený na vrcholu malou plechovou stříškou.

Ručně tesaný dubový kříž s plechovou stříškou

Dnešní kostelík sv. Václava na hradišti Dřevíč stojí na místě původního přemyslovského kostela, který tu byl založen pravděpodobně v 11. století. Písemné zprávy o něm jsou poprvé zaznamenány až v druhé polovině 14. století, kdy patřil k majetku sázavského kláštera. Po vypuknutí husitských válek zůstal kostel sv. Václava opuštěn a postupem času zchátral tak, že byl na počátku 17. století rozbořen. Na jeho místě nechal majitel cítolibského panství hrabě Arnošt Gottfried ze Schützu roku 1689 postavit v renesančním slohu nový kostel. Stalo se tak na paměť jeho syna Václava, který zahynul v tureckém zajetí. Zároveň byl v kostelíku ustanoven poustevník, jemuž hrabě zajistil nový hábit a nevelký deputát. Poustevníci přebývali na Dřevíči až do roku 1785, kdy byly vládním dekretem císaře Josefa II. všechny poustevny zrušeny. Ve vinařické farní pamětní knize se dočteme, že kostelík sv. Václava byl opravován v letech 1776, 1796 a 1866. Tato poslední renovace byla provedena na náklad ředitele cítolibského panství Ondřeje Wilimetschka. V roce 1883 byla ke kostelu přistavěna sakristie. Při její stavbě bylo objeveno několik lidských koster dosvědčujících starobylý charakter lokality. V roce 1892 byl kostel opět velmi zchátralý. Místo jeho opravy však došlo ke zbourání lodi, takže ze stavby zůstal pouze presbytář s prostorem asi pro čtyřicet lidí. Péčí faráře Jana Ondoka z Vinařic byl kostel v letech 1897 a 1905 opět opraven, vymalován a vyzdoben. Ze zrušené části kostela byl starý oltář věnován do kaple v Divicích, kazatelna a obraz sv. Václava uloženy ve Vinařicích. Vnitřek současného kostela sv. Václava na Dřevíči je prostý, bez větších uměleckých hodnot. Výjimku tvoří oltářní obraz světce od akademického malíře Vlastimila Lažanského, rodáka z Vinařic. Během dvacátého století byl kostel několikrát vandaly poničen a vykraden. Třebaže nejde o dílo velké architektonické hodnoty, je sv. Václav pokračovatelem mnohem starších památek, které sahají až do počátků české státnosti. Z tohoto hlediska je tedy velmi cenný a obdivuhodný.