Pověst ztotožnuje studnu u domu čp. 146 se studánkou, z níž se při lovu ve zdejších lesích napil sv. Václav a podle jejíž čisté vody pak pojmenoval tehdy bezejmennou ves Čistá. Na protějším domu čp. 147 byl na omítce mezi okny namalován obraz sv. Václava, který tuto pověst o založení Čisté připomínal. Václav Korb v roce 1975 zmiňuje, že byl před časem zabílen. V roce 2009 postavil před studní zdejší divadelní soubor tyl výklenkovou kapličku (zatím neomítnutá), jako dárek obci k výročí 970 let jejího trvání.
V obecních kronikách není o původu kapličky žádný záznam, dosud nebyl vypátrán ani z jiných pramenů. Kronika pouze v roce 1934 uvádí, že je zanedbaná. Václav Korb ji ve svém soupisu z roku 1975 popisuje jako zděnou, dobře zachovanou a udržovanou. I. Bukačová a J. Fák uvádějí v soupisu drobných památek „Paměť krajiny“, že je kaplička vyznačena pouze ve speciální mapě z 1. poloviny 20. století. Dále, že přibližně kolem roku 1900 byla opravena, vyzdobena obrázky a opatřena železnou mřížkou.
Původní kostel byl gotickou stavbou, která byla v 18. století rozšířena a v jejím průčelí vystavěna barokní věž. Z gotické stavby se zachoval presbytáž a patrně i boční zdi lodi. Blíže viz Antonín Podlaha – Soupis památek uměleckých a historických 1912; Umělecké památky Čech,1977; Jaroslav Sklenář – Městečko Čistá a okolí; obecní kroniky atd. Varhany do kostela vyrobil v roce 1843 čistecký varhanář Ferdinand Guth. Až do roku 1844 byl kostel obehnán zdí a obklopen hřbitovem.
Podle pamětní knihy čistecké fary nechali tento křížek postavit roku 1877 manželé Matěj a Anna Kubičkovi z Čisté (Sieglovic). Stanislavova obecní kronika sice uvádí, že se tomuto kříži říká Síglův, avšak kronikář popisuje, že tento kříž, který byl ze všech stran obklíčen lesními stromy, věnovali manželé František a Františka Patejdlovi v roce 1876. V roce 1975, kdy mapoval kříže Václav Korb, byl podstavec rozvalený. Popisuje ho: Podstavec kamenný velkého kříže, který stával u křižovatky trati železnice a cesty do polí na Brábíkově. Z původní ohrádky a osázení zbyl jeden smrk. Nápis na něm už tehdy nebyl žádný.
Podle zbytku textu, který byl z celého nápisu v roce 1975 ještě čitelný, byla roku 1867 dárcem kříže Ludmila Herinková z Čisté. Pamětní kniha fary v Čisté z let 1836 – 1938 uvádí, že jméno donátorky bylo Lidmila Herinková a že byla služkou u Václava Korba (Šefelína). Podle Václava Korba, který čistecké kříže roku 1975 mapoval, bylo na kamenné desce zřejmé, že nápis vytesaný na podstavci byl delší. Písmo se však již přečíst nedalo. Na fotografii, již opatřil ke svému soupisu, je kříž kamenný. Pod postavou Krista je patrný kovový pásek, který tehdy mohl kříž zpevňovat. Přesto se patrně časem odlomil a byl nahrazen křížem litinovým, který je na podstavci v současnosti.