Poznávání - nalezeno 858 památek

Pískovcový pomník v zahrádce na návsi. Na čtverhranném podstavci je komolý jehlan se jmény padlých v první světové válce, završený spodní částí kříže a helmou.

Fara byla postavena v roce 1730, možná podle návrhu F. I. Prée, který je autorem podoby kostela (J. Pešta, encyklopedie českých vesnic). Roku 1838 byla postavena nová stodola a hradební zeď při stodole. Na faře vyměněna střešní krytina a provedeny další opravy. Roku 1844 postaven na straně k čp. 25 chlév, konírna a sýpka. Roku 1900 postaveno nové schodiště. 1938 opravena a natřena omítka. 1970 fara opravena. Zahrádka před farou byla odstraněna v padesátých letech 20. století. 

Náhrobek věnován „kněževeskými studujícími.“  Václav Hornof se narodil v Kněževsi 21. září 1840 (v čp. 59), zemřel 6. března 1874. Napsal učebnici „Dějepis pro školu obecnou,“ vydal sbírku básní „Růženeček“, spolu s bratrem vytvořil sbírku dětských hádanek oříšky.

Václav Kočka (Dějiny Rakovnicka, 1936) uvádí objekt jako kostel Filipa a Jakuba. Kostel v Kněževsi uváděn jako farní již roku 1327 (podle Kočky už v roce 1318). V roce 1718 vyhořel a v roce 1721 znovu vystavěn nákladem patronátu - hraběte Jana Josefa Valdštejna. Ze starého kostela zůstala pouze věž s točitým schodištěm a východní část kostela. Dřevěná zvonice stojící mimo kostel stržena. V roce 1821 stržena lávka krytá šindelovou střechou, která vedla přes rybník k hlavnímu vchodu kostela, a přes rybník vytvořen přechod – „vystaveny v rybníce dvě zdi a mezi ně navezena hlína“. V roce 1842 dostal kostel nový krov, místo prejzů použity jako střešní krytina tašky. Zvenku natřen kostel „dílem bíle, dílem žlutě“. V roce 1903 umístěny na věži kostela nové hodiny. V letech 1903-4 odstraněna ohradní zeď kolem kostela, jejíž součástí byly i dvě klenuté brány (viz historická zobrazení) a kapličky se 14 zastaveními křížové cesty. Kámen z ohradní zdi použit ke zpevnění hrází rybníka.

Václav Kočka (Dějiny Rakovnicka, 1936) uvádí kostel jako „velmi starý“. Nejstarší zmínka je z roku 1651. Pro původ kostela může být důležitá zmínka Václava Krolmuse (V: V. Krolmusa slovník obyčejů, pověstí, pověstí, zábav a slavností lidu českého – Český lid 1908, s. 17) o studánce na površí u sv. Jana křtitele nad Kněževsí. Studánka se bezpochyby těšila zvláštní úctě (souvislost s Janem Křtitelem?). Na začátku 19. století se kostelík nalézal v tak špatném státu, „že se v něm žádná mše svatá více nečetla“. Z darů místních dobrodinců uskutečněna oprava, která skončila roku 1817. Hřbitov kolem kostela rozšířen v roce 1840, a poté ještě dvakrát – 1874 a 1916. V roce 1904 postaveny nové pilíře u vrat na hřbitov a zasazena sem vrata, „která bývala u vchodů na hřbitov kolem kostela“ (sv. Jakuba). V roce 1912 kostel opraven a „dán mu starobylý vzhled“.