Kříž věnován jako upomínka na svatou misii konanou v Jesenici v květnu 1885 řádem redemptonistů. V roce 1997 obnoven Leo Scheinerem.
Kříž pochází z roku 1873. Nic bližšího není známo.
Věnována v roce 1992 z inciativy němců vyhnaných z Jesenice, jmenovitě Karla Wody (toho času obecního důvěrníka) a Karla Schwarze. Deska vznikla jako místo, kde Němci vyhnaní z Jesenice mohou důstojně uctít své mrtvé blízké, které zanechali ve své původní vlasti a jejichž hroby na tzv. "starém hřbitově" za kostelem v Jesenici byly srovnány se zemí. Deska zároveň vznikla jako místo, kde mají být připomínány "všechny oběti násilí a války, muži i ženy, kteří při vyhnání přišli o život nebo museli zemřít násilnou smrtí." Na desce je uveden jednoduchý nápis: "UNSEREN TOTEN ZU GEDENKEN", tj. "Na památku našim mrtvým".
Prof. Franz Wilhelm (Podersam-Luditzer Nachrichten, 1901) zmiňuje pověst, podle které kříže označovaly místo, kde se měli v době reformace pobít dva ovčáčtí čeledíni rozdílného náboženského vyznání - katolík a luterán. Karel Fibiger (Dějiny Jesenicka) považoval kříže za "starodávné mezníky". Původně stály v lese za dolejším rybníkem vlevo při silnici do kosobod (nákres v Dějinách Jesenicka), Průvodce Jesenicí z r. 1963 uvádí: "Před mlýnem - hořejším při silnici do Oráčova - odbočíme na hráz dolejšího rybníka a po silnici se vydám Kosobod. Asi 500 m od mlýna po pravé straně silnice v lesíku nad loučkou pod Račím hradem, jsou dva starodávné kříže". Kříže stály 1 m od sebe. Po roce 1963 byly oba přemístěny do Jesenice
O historii sochy dosud nebylo nic vypátráno.