Poznávání - nalezeno 858 památek

Hrob Jakuba Jana Ffrídy, otce  básníka Jaroslava Vrchlického. Náhrobek není původní, hrob dříve označoval kovový kříž, jehož fotografie je uložena ve sbírce muzea v Mariánské Týnici. Z jakého důvodu byl osazen současný náhrobek, se zatím nepodařilo vypátrat, stalo se tak roku 1983. Původní rovněž není ani nápis na hrobu. Na dnešním náhrobku se nachází tento text:  Zde odpočívá // J. J. Frída //  †  23. 11. 1874 // otec básníka // J. Vrchlického. Hrobu svého otce věnoval Jaroslav Vrchlický několik svých básní.

Centrální kříž na čisteckém hřbitově byl podle zápisu v Scheinerově kronice vztyčen roku 1860, kdy se hřbitov, založený roku 1833, dočkal lepšího uspořádání a okrašlovacích úprav. Tehdy byl ve středu hřbitova postaven tento kamenný kříž, který nahradil starý dřevěný, který shnil. Slavnost svěcení kříže se konala 19. srpna 1860. K jaké události se vztahuje letopočet 1889 na zadní straně podstavce kříže, nebylo dosud zjištěno. * Na hřbitově se nachází několik zajímavých starých hrobů s náhrobky. * Největší kulturně-historický význam má hrob J. Frídy, otce Jaroslava Vrchlického (viz samostatný list). *  Podle Šnajdaufovy obecní kroniky jsou na hřbitově pochováni vojáci, kteří zemřeli za první světové války v lazaretu, jenž byl zbudován v hotelu U modré hvězdy, a také Marie Kludská, dcera artisty, která tragicky zahynula při produkci na náměstí v Čisté. Tyto hroby se však najít nepodařilo. Šestice válečných hrobů, o něž se nestarají příbužní zemřelých, měla být od roku 1928 chráněna. * Na hřbitově je mj. pohřben také Václav Hůla, palubní radiotelegrafista Československých aerolinií, který zahynul při havárii dopravního letadla IL 14 dne 10.10. 1962 u Újezda u Brna ve věku 26 let.

Husův dům byl postaven roku 1922. Jak uvádí Jaroslav Janata v brožuře Čistá a okolí (1937) sloužil jako modlitebna Českobratrské církve evangelické a současně i Církve československé husitské. Na stavbě se tedy měly podílet obě církve. Čistecký historik Jaroslav Sklenář dokonce uvádí, že se jedná o vůbec první českobratrský chrám na českém západě. Stavby modlitebny se ujal čistecký stavitel Cyril Čech. Husův dům byl slavnostně otevřen 8. října 1922. V počátcích se zde bohoslužby konaly každou neděli. Budova byla později upravena a přestala sloužit svému účelu. Ještě v roce 2008 byla nabízena na prodej realitní kanceláří. 

V. V. Scheiner, autor rukopisné kroniky města Čisté (1862-72) uvádí, že podle vyprávění kříž označoval hrob člověka, který zemřel na nakažlivou nemoc. Podle kronikáře Eduarda Stanislava (po roce 1934) stál kříž původně na poli hospodáře z čp. 94, odkud byl při stavbě železnice přenesen pod Holubí vrch, na kraj lesa „Hory“.  Kronikář Josef Šnajdauf (po roce 1983) uvádí, že při stavbě dráhy v letech 1896-1898 našli kámen dělníci z Itálie, pracující na stavbě. Stál v cestě těžbě písku a kamene. Měl uražené jedno rameno. Jeden z nich kříž opravil a přemístil na malý průsek na pokraji lesa. Pravděpodobně z tohoto místa pochází fotografie, kterou opatřil Václav Korb pro svůj soupis z roku 1975. V něm píše, že kříž stojí v lese po levé straně lesní cesty od Holubího vrchu k Jiříkovic mlýnu. Dále uvádí, že byl dlouhou dobu poškozený přeražením a odlomením ramene, byl částečně opraven Václavem Sajdlem a jsou na něm nepatrné zbytky cifer (písmen) a vytesaného kříže. Na Korbově fotografii je rameno kříže uraženo, ale položeno na zemi. Po druhé světové válce byl kříž při těžbě dřeva znovu rozbit. Pravděpodobně v roce 1987, když se asfaltovala přilehlá silnice, kříž odvezl a opravil Petr Porner. Kříž umístil společně s křížovým kamenem u kulturního domu, odkud ho v roce 2009 přemístilo občanské sdružení Čistecké jablko ke kostelu sv. Václava. Podle Josefa Šnajdaufa mohou písmena GH, vytesaná do kříže, ukazovat, že kříž pochází z doby, kdy byl v Čisté rychtářem Jan Holub (viz Holubí vrch) a jeho rod, tj. po roce 1400. Podle Šnajdaufa byly na kříži při jeho transportu v roce 1987 zřetelně čitelné první tři číslice letopočtu „147“. Čtvrtá číslice mohla prý být „1“, nebo „4“. To však odporuje starším pramenům, které uvádí, že na kříži byl uveden letopočet „A[nno] 1713“.

Základní kámen kaple byl položen 7. července 1716 v někdejším dubovém lesíku Hájku. Rok na to 15. července byla kaple při slavnosti posvěcena. V roce 1752 byla opravena, klenba lodi byla odstraněna a nahrazena rovným stropem (Umělecké památky čech,1977). Hřbitov byl u kaple zřízen až v roce 1833. Krom poutních bohoslužeb se zde na sv. Jana Pavla 26. června konávaly pobožnosti za účelem odvrácení krupobití, neúrody atd.