Prostý, ručně tesaný dřevěný kříž na lesním rozcestí z Velké Bukové do Malé Bukové
Prostý, ručně tesaný kříž na křižovatce silnic z Malé Bukové do Velké Bukové
Z historie vyplývá, že ke kostelu patřil velký kus lesa. Zachovala se i jména zdejších farářů. V roce 1377 zemřel kněz Rudlin a jeho nástupcem se stal Mikuláš z Prahy. Ten byl roku 1394 vystřídán farářem Blaškem. Po něm působili ve velké Chmelištné ještě faráři Heřman (do roku 1403), Václav (1403 - 1415), Petr (po roce 1415), Jan (do roku 1423), Jiří z Unhoště (1423 - 1425) a jako poslední po roce 1425 Václav z Voděrad. Za husitských bouří byli katoličtí duchovní vyhnáni a celý kraj, včetně panstva, se přidal na stranu reformního hnutí. Zpráva z roku 1635 hovoří o tom, že ačkoliv již byla ve Velké Chmelištné reformace zcela potlačena a opět nastoleno římsko-katolické vyznání, byl zdejší kostel (už bez fary), přidělen pod patronát jesenického děkanátu. V roce 1774 byl značně poškozený kostel sv. Bartoloměje znovu postaven a vybaven. Roku 1786 tu byla zřízena lokalie, která však byla stále podřízena do Jesenice. Následně v roce 1787 byla při kostele vystavěna farní budova, jíž se dožadoval lokalista Páter Aegidius Geppert. Teprve až 11. ledna 1855 byl kostel povýšen na farní.
Jednoduchý kovový kříž je osazený do žulového podstavce
Litinový kříž osazený do žulového balvanu