Poznávání - nalezeno 858 památek

Sebald Jirotka působil jako řídící učitel školy ve Slabcích. V roce 1895 vydal vlastním nákladem publikaci Slabce: Monografický pokus. Jedná se o první historicko-vlastivědnou publikaci o Slabcích.

Postavena roku 1869 na místě sešlé hrobky Hildprantů z Ottenhausenu (držitelé Slabec v letech 1754-1847, v roce 1798 přesídlili na Blatnou v jižních Čechách, hrobka zřízena zřejmě v roce 1787 v souvislosti se založením nového hřbitova vně obce). Stavbu kaple financoval z velké části („ponejvíce vlastním nákladem“) farář Mikuláš Karlach, dalšími donátory byl patron kostela ve Slabcích princ Croy a místní farníci. 14. května 1869 posvětil kapli rakovnický děkan František Stangler. Slavnosti se zúčastnily cca 4 tisíce lidí. Zdejší rodák p. France, tehdy usedlý ve Štýrském Hradci věnoval do kaple velký obraz zobrazující Nanebevstoupení Páně.

Při přestavbě kostela v letech 1789-90 byl údajně nalezen „blíže střechy“ kvádr s letopočtem 1110. Podobný kvádr s totožným letopočtem 1110 měl být nalezen při opravě kostela v roce 1888, a to v jižní stěně kostela na pravé straně zazděného portálu (dochován dodnes), objeveného po odstranění „nevkusného námětku zdi“. Při opravě kostela v roce 1939 měl být pod omítkou na vnější pravé straně kostela objeven kámen s letopočtem 1103. Písemnými prameny doložen kostel k roku 1397. Původní kostel měl půdorys čtverce, „velmi důkladné“ zdi z kvádrů prolamovala úzká románská okna (Jirotka). Nízká zvonice stála na východní straně kostela poblíž fary. Za hildprantů z ottenhausenu v letech 1789-90 došlo k přestavbě a rozšíření kostela. Podle Jirotky byla k původnímu objektu přistavěna na východní straně presbytář v gotickém slohu, na západní straně byla vyzdvižena nová věž, sakristie byla přeložena na jižní stranu kostela, původní sakristie sloužila jako panská kaple (konec 19. Století). Stará zvonice mezi kostelem a farou byla zbořena. Podle cechnera došlo k rozšíření kostela o gotickou presbytář už dříve, k počátku 19. století vztahuje neurčitou úpravu věže. V roce 1863 byla nad sakristii na jižní straně kostela přistavěna oratoř a kostel natřen nazeleno. Přístup do oratoře byl ze západní strany po kamenných schodech opatřených jednoduchým železným zábradlím. – v roce 1795 pokřtěna v kostele sv. Mikuláše Barbora Leitnerová, matka Jana Nerudy. Kostel je filiální k Rakovníku.

Barbora nerudová, matka Jana Nerudy, se narodila 3. července 1795 v chalupnické usedlosti čp. 20. V dětství dům několikrát navštívil Jan Neruda. Původní dům se nezachoval, na jeho místě stojí novější novostavba patrového rodinného domu.

Kříž postaven v roce 1898 nákladem obce (50 zlatých) za pomoci starosty Kulhánka. Na tomto místě stával dříve dřevěný kříž.