Pomník odhalen 29. 6. 1975 při oslavách 650. výročí založení obce na památku 30. výročí osvobození ČSSR sovětskou armádou.
Stojí na místě sochy císaře Františka Josefa, odstraněné brzy po 28. říjnu 1918. Pomník svobody slavnostně odhalen roku 1925 k uctění památky vojáků padlých v 1. světové válce. Podobu objektu navrhl profesor Suchomel ze sochařské školy v Hořicích, dílo zhotovil Antonín Fischer z Nového Strašecí. Památník je vytvořen z hořického pískovce a byl odhalen právě v roce 600. výročí založení obce dne 26. 7. 1925.
Věnován obcí v roce 1950. Kronika k tomu uvádí: „28. 10. vyjádřili občané Řevničova vděčnost za osvobození odhalením památníčku hrdinům Stalingradu, neboť jejich vítězství znamenalo zásadní obrat v průběhu druhé světové války“. Původně stál před obecním úřadem, za starosty Arlta byl přesunut na hřbitov vedle pomníku ruských zajatců.
Pomník stojí poblíž místa, kde 21. 9. 1952 došlo k přestřelce, při níž byli zabiti tři lidé. Členové místního mysliveckého sdružení, „poctiví komunisté“ Karel Jugl a František Mika narazili při obchůzce na dvojici mužů, která vyhrabávala brambory. Co bylo příčinou přestřelky, není jasné. Kronika uvádí: „Jaký byl sled událostí, nikdo neví, svědkové nebyli a účastníci setkání nezůstali na živu.“ Vedle Miky a Jugla byl třetím mrtvým jeden z mužů, s nimiž se střetli, jeho jméno není známo. Údajně jeho tělo přeživší muž zohavil, aby nebylo možné ho identifikovat. Smrt Miky a Jugla byla prezentována jako zákeřný čin západních agentů (diverzantů) a Mika s Juglem jako „oběti nepřátelské reakce“. 27. 9. 1952 vypraven Mikovi s Juglem státní pohřeb a oba vyznamenáni in memoriam medailí „Za statečnost.“ k události došlo týden po ustavení JZD v Řevničově. *Stejnou událost připomínal ještě druhý pomník, postavený v roce 1972 u příležitosti 20. výročí zavraždění Miky a Jugla. Ten stával ve vsi vedle Sochy svobody. Byl žulový s nápisem. Později kamsi zmizel a zbyl po něm jen podstavec. Ten obec před několika lety uklidila do obecního skladu, protože jen bez užitku překážel.
Stála původně u fary (dnes mateřská škola), pochází z doby po polovině 18. století, je v barokním slohu. V 70. nebo 80. letech byla od fary přesunuta ke kostelu.