Vybudován úsilím výboru (od roku 1995 nadace) pro obnovu pomníku TGM, založeného v roce 1990. Sochu vytvořil sochař Miroslav Pangrác ve spolupráci se sochařem Františkem Radvanem. Do kovu sochu odlil pražský kovolijec Petr Dvořák. Slavnostní odhalení sochy se uskutečnilo 7. 9. 1997. Jedná se už o třetí Masarykovu sochu na tomto místě. První odhalena v roce 1930, v roce 1940 odstraněna a větší část zničena. Autorem pomníku byl sochař Josef Fojtík. V roce 1946 socha obnovena a navrácena na původní, o jeden stupeň zvýšený pomník. V roce 1953 pomník znovu odstraněn. Z něj dochován pouze původní podstavec, který použit i pro sochu z roku 1997.
Postavena v letech 1763-4 přestavbou obytného domu, v němž bývala od roku 1736 modlitebna. V roce 1792 údajně přestavěna a zvětšena, roku 1865 zvětšen hlavní sál. V roce 1920 poškozena požárem, nynější vzhled získala při opravě v roce 1927. Bohoslužby do 2. Světové války (na základě dohody židovské náboženské obce s náboženskou obcí církve československé se zde v letech 1938-1941 pravidelně střídaly sobotní židovské bohoslužby s nedělními bohoslužbami křesťanskými – šlo o zcela ojedinělý případ v dějinách čs. Židovských obcí). Do roku 1950 synagoga využita jako sbor Církve československé husitské, v současnosti využita budova jako galerie a koncertní síň.
Hanuš Zápal (1885-1964) – nejvýznamnější západočeský architekt 20. století. Urna umístěna na hrobě rodiny Zápalovy, č. 1585
Založena roku 1495, dnešní podobu získala při opravě v roce 1630. Poslední větší oprava zvonice z roku 1894 nahradila do té doby prosté otvory zvonového patra žaluziovými okny, zdobenými řadami erbovních štítků. Ve zvonici zavěšeny zvony Václav a především zvon Bartoloměj, zvaný Žebrák, přezdívaný pro svůj zvuk „Zvon zázračný“.
Založen roku 1635, rozšířen roku 1745, 1856 a 1891. Nejstarší čitelný náhrobek z let 1656-7, dodnes se zde pohřbívá. Součástí hřbitova urnové oddělení a obřadní síň z počátku 20. století. Hřbitov považován za velmi cenný s náhrobky barokního a klasicistního typu.