V hrobě uloženy ostatky členů rodiny Ottovy, především ostatky Františka Otty, zakladatele Ottovy továrny na mýdla a jedlé tuky v Rakovníku.
Z roku 1934. Zhotoven technikou řezané mozaiky podle návrhu malíře Jano Köhlera. Obraz je částí souboru 13 obrazů, zamýšlených pro novou křížovou cestu na moravském Svatém Hostýně od architekta Dušana Jurkoviče. V Jurkovičových zastaveních původně umístěny skleněné obrazy od Joži Úprky, které však špatně odolávaly tamním klimatickým podmínkám, z Úprkových obrazů proto zachován jen jediný, třináctý, dvanáct nahrazeno trvanlivějšími keramickými obrazy Jano Köhlera. Třináctý Köhlerův obraz zůstal v Rakovníku, Rakovníku ho věnovala Alžběta Heroldová.
Vytvořen jako součást nového urnového háje, podobu areálu včetně památníku navrhl architekt F. A. Libra. Pomník slavnostně odhalen 4. 9. 1932. Reliéfní portréty bratří Burianů vytvořil sochař František Zuska. Pro špatný stav pomník v letech 1951-52 zbořen a namísto původně použitých červených cihel vybudován z betonu (jak ostatně předpokládal původní Librův plán). V pomníku uloženy urny Karla a Emila Buriana, Karlovy družky Ely a jeho syna Richarda a ženy Emila Buriana Vlasty. Karel Burian (1870-1924) a Emil Burian (1876-1926) byli operními pěvci, v případě karla světového, v případě Emila evropského věhlasu.
Umístěna z iniciativy muzea T. G. M. Rakovník za přispění města Rakovníka.
Odhalena v roce 2003 (14. 7.) u příležitosti oslav 170. výročí založení reálky (dnešní GZW) v Rakovníku. Zhotovení desky inicioval bývalý učitel GZW Jiří Novák. Podobu desky navrhla architektka Jana Pexová-Jirátková. Antonín Hasal (1893-1960) působil v letech 1940-44 na pozici přednosty vojenské kanceláře prezidenta E. Beneše, v roce 1944 jmenován velitelem československých vojsk na osvobozeném území. Po válce krátce působil ve funkci ministra dopravy, v roce 1948 emigroval do USA, kde působil jako poradce americké vlády