Poznávání - nalezeno 858 památek

Wenzel Rott ve své knize Der politische Bezirk Podersam (1902) píše, že tento kříž nechali vyhotovit Wenzel a Marie Rothovi. Neudává však datum. V nice podstavce je uveden letopočet 1894, pod ním 1994. Pozdější datum by se mohlo vztahovat k provedení rekonstrukce.

Pomník byl zřízen roku 1932, zřejmě byl jak pro Kůzovou, tak Novou Ves. V obou vesnicích padlo 21 mužů (výčet jmen viz kniha Osudy v kameni). Jelikož se jednalo většinou o německá jména, byla deska s nimi zřejmě po druhé světové válce odstraněna. V časopise Heimatbrief z roku 1991 jsou otištěny fotografie pomníku. Levá zachycuje jeho stav krátce po vysvěcení v roce 1934, pravá stav v roce 1991. V časopise se píše, že vedle pomníku byly vysazeny dva duby a na spodní tabuli býval nápis: DEN HELDEN - DIE HEIMAT (Hrdinům – vlast).

O historii dosud nebyly vypátrány žádné bližší informace. Wenzel Rott v knize Der politische Bezirk Podersam (1902) zmiňuje, že na západním konci vsi stojí železný kříž. Pokud se však ke vzniku kříže vztahuje dosud čitelný letopočet 1909 na podstavci, tak ale Rott popisuje jiný kříž, neboť tento by na místě ještě nestál. Na mapách z doby 2. světové války je kříž na Žďár vyznačen, na mapě stabilního katastru ne. Je však vyznačen na mapě 1. (jako dřevěný) i 3. vojenského mapování.

O soše sv. Jana Nepomuckého se píše v časopise Heimatbrief (rok 1968), že stávala západně od dvora Zelený Důl vpravo při cestě na kruhovém sloupku s vytesaným letopočtem 27. dubna (tedy April) 1719. Welzel Rott sochu nezmiňuje. Stávala jižně od obce na rozcestí, kde cesta vedoucí ze Lhoty jižně dolů ústí do silnice vedoucí od dvora Zelený Důl do Vysoké Libyně. Jako socha je tato památka vyznačena na dvou mapách z období protektorátu (první z roku 1944/5, druhá bez datace, jsou však na ní rovněž vyznačeny hranice protektorátu a říše) a také na mapě 3. vojenského mapování (1877-1880). Na mapě z 1. vojenského mapování (2. pol. 18. století) je vyznačena ještě jako dřevěný kříž. Tomu, že na dochovaném podstavci skutečně stávala tato socha, nasvědčuje i železná trnož v horní části podstavce a především dochovaný letopočet, byť čitelný s mírnými odlišnostmi, než je v Heimatbriefu popisováno.* Zajímavost: Na poli za sochou podle časopisu Heimatbrief cvičilo v roce 1866 po bitvě u Hradce Králové pruské vojsko. Od té doby se poli říkalo Pruské pole – Preussenfeld. 

Jak je uvedeno v knize Heimatkreis Podersam-Jechnitz in Bildern byla hasičská zbrojnice postavena po založení hasičského spolku v roce 1899. A to v blízkosti potoka na tzv. Býčí louce.