Poznávání - nalezeno 16 památek

Nynější podobu získala budova na počátku 19. století po požáru v roce 1801. Roku 1801 vytvořil křivoklátský stavitel Jan Šíma plány na obnovu fary. Při průzkumu budovy odhaleno starší zdivo se stopami po ohni.

Jednopatrová barokní budova fary. Památkově cenná a chráněná je nejen samotná budova fary, ale také severní, jižní a východní křídlo farského dvora.

Objekt postaven jako palácový dům cisterciáckými mnichy z Plas v roce 1781 na místě pozdně gotické fary zničené za třicetileté války. Palácový dům využívali mniši k odpočinku na cestách mezi Plasy a Prahou. Po zrušení řádu sloužil objekt jako manufaktura, pošta, poté umístěno v budově městské muzeum, dnes muzeum T.G.M. na dvoře muzea lapidárium drobných kamenných památek, mj. původní cechovní desky z Vysoké brány nebo kamenný městský znak z 16. století

Kdy byla budova fary postavena, není známo. Středem budovy původně vedl široký průjezd do dvora fary, obklopeného hospodářskými staveními a zahrádkou. Později byl průjezd zazděn a nahrazen po obou stranách vchodovými dveřmi. Střechu fary původně kryl šindel, v roce 1939 byl nahrazen taškami. Na faře působilo několik významných kněží – osobností: Josef Antonín Janiš (v letech 1777-1784), pokrokový včelař, objevitel partenogeneze včel, autor údajně prvního odborného včelařského spisu na světě – Aučenlivé spravování včel, Jakub Rafael Macan (v letech 1829-1849), teologický spisovatel, Mikuláš Karlach (v letech 1860-1871), filantrop s mimořádnými zásluhami o rozvoj obce i regionu (založení svépomocného potravního spolku oul a občanské záložny, stavba hřbitovní kaple Nanebevzetí Páně, stavba kaple Maří Magdaleny v Kostelíku, stavba silnice Rakovník-Slabce atd.), pozdější probošt Vyšehradské kapituly v Praze. Povídkář Alois Mach umístil na faru ve Slabcích děj své anekdoty Duch v udírně.

Postavena po roce 1788.