Podle pověsti „vykopala“ stezku jistá žena z Bud, která přes zákaz chytala slavíky v křovinách kolem hradu. Odtud Slavičí stezka. Často, ač nesprávně, se vznik Slavičí stezky (pěšiny) spojuje s pověstí, podle které dal markrabě Karel, pozdější císař Karel IV. snést do okolí hradu slavíky z křivoklátských lesů, aby svým zpěvem těšili jeho ženu Blanku v jejím šestinedělí. O pěšině píše také Z. M. Kuděj ve svém vzpomínkovém románu Ve dvou se to lépe táhne o putování s Jaroslavem Haškem po západních Čechách.
Iniciátorem zbudování cest byl asi ve 40. letech 19. století knížecí fürstenberský lesmistr J. B. Gintl. Cesty zbudovány na náklad panství. Podle Marcela Havlíka (Poznej kraj, ve kterém žiješ, b. d.) Se nejdříve budovaly Nové cesty k vyhlídkovému altánu Paraplíčko včetně objektu Paraplíčka, „hned potom“ cesty v Brdatkách, kam byl poté přemístěn z vrchu Sokolí Gloriet. Gintl údajně osobně trasu cest vyhlédl, zaměřil a dohlížel nad jejich stavbou. Podle Havlíka se „vše upravovalo, aby se to líbilo kněžně Amálii“ (tj. manželce Karla Egona II. Fürstenberga).
Chráněná krajinná oblast
Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko leží v centrální části České republiky, 50°00´severní šířky a 13°52´ východní délky. Území CHKO zaujímá velkou část Křivoklátské vrchoviny a menší úsek Kralovické pahorkatiny na obou březích Berounky mezi městy Zbirohem, Rakovníkem a Berounem v nadmořské výšce 220 - 617 m. Zřízeno výnosem Ministerstva kultury ČSSR č. j. 21.972/78 z 24. 11. 1978. Výměra 62 792 ha. Nejvyšším vrcholem je Těchovín (616 m n. m.) a nejníže položeným místem je hladina Berounky v obci Hýskov (217 m n. m.). Osou celého území je tok řeky Berounky, která protéká oblastí od jihozápadu k severovýchodu. V oblasti je 24 rezervací o celkové výměře 1200 ha. Zasahuje na regiony Rakovnicko, Berounsko, Kladensko ve Středočeském kraji a regiony Rokycansko a Plzeň - sever Západočeského kraje. Pro velké přírodovědecké hodnoty, především jako středoevropská banka lesních dřevin, bylo Křivoklátsko prohlášeno Organizací spojených národů již v roce 1977 biosférickou rezervací UNESCO. Správa CHKO Křivoklátsko, která je orgánem státní správy ochrany přírody, má své sídlo v obci Zbečno.
Evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000
Podle tzv. směrnice o ptácích vydané Evropskou komisí v roce 1979 byla navržena ptačí oblast Křivoklátsko. Má rozlohu 31 932 ha a zaujímá 51 % rozlohy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.
Ptačí oblast byla vymezena nařízením vlády č. 684/2004 Sb. Rozkládá se na území Středočeského kraje a Plzeňského kraje, v katastrálních územích Běleč, Branov, Bratronice u Kladna, Broumy, Bzová u Hořovic, Čilá, Drahoňův Újezd, Hracholusky nad Berounkou, Hřebečníky, Hudlice, Hýskov, Chyňava, Jablečno, Kalubice, Karlova Ves, Křivoklát, Kublov, Lány, Lhota u Kamenných Žehrovic, Lhotka u Terešova, Líšná u Zbiroha, Lužná u Rakovníka, Městečko u Křivoklátu, Mlečice, Nezabudice, Nižbor, Nový Jáchymov, Ostrovec u Terešova, Otročiněves, Podmokly nad Berounkou, Přísednice, Pustověty, Račice nad Berounkou, Roztoky u Křivoklátu, Ruda u Nového Strašecí, Řevničov, Skryje nad Berounkou, Skřivaň, Stradonice u Nižboru, Sýkořice, Třebnuška, Týřovice nad Berounkou, Újezd nad Zbečnem, Velká Buková, Zbečno a Žloukovice.
Evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000
Zalesněné území v oblasti Lánské pahorkatiny od obce Lány k vodní nádrži Klíčava v severní části CHKO Křivoklátsko, potok Klíčava nad přehradní nádrží a severozápadní cíp vodní nádrže Klíčava. Součástí lokality je i přírodní rezervace Svatá Alžběta.