Lány - Lánská obora
Evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000
Oblast je převážně lesnatá, bezlesí je omezeno na lesní paseky, exponované stráně a louky podél potoků. Bezlesí je částečně uměle udržováno. Vodní toky jsou drobné, rychle proudící potoky, na některých jsou vybudovány rybníky. Největší vodní tok – Klíčavský potok – tvoří západní hranici oblasti. Režim Lánské obory je podřízen chovu zvěře, některé plochy mají téměř parkový charakter s řídce rozmístěnými starými stromy. I v ostatních lesních porostech je patrný silný vliv vysokých stavů zvěře, lesy za hranicemi obory mají druhovou a věkovou strukturu silně pozměněnou. Zachovalá společenstva bučin, dubohabřin i suťových lesů v mozaice s ploškami poháňkových pastvin a mnoha dalších biotopů.
Území vévodí květnaté bučiny (Tilio cordatae-Fagetum) spolu s dubohabřinami. Velmi často se jedná o staré porosty, ale díky vysokým stavům zvěře v oboře jsou druhově chudé, výrazně nitrifikované a prakticky bez keřového patra. Na prudkých svazích dominují suťové lesy, které zde často hostí diagnostické druhy bučin a dubohabřin (Dentaria bulbifera, D. enneaphyllos, Paris qadrifolia, Lilium martagon). Roztroušeně se nalézají kyselé bučiny, vlhké acidofilní doubravy a luhy. Vlivem zvěře a následnou erozí se ve spodních partiích svahů častěji vytvářejí pohyblivé sutě.
Při horních hranách svahů se na několika výslunných stanovištích vytvořily suché trávníky mělkých i hlubších půd. Bývají zachovalé, udržovány volnou pastvou. Teplomilná keřová společenstva v nich většinou chybí, jen ojediněle se nalézá např. Rosa rubiginosa.
Větší luční komplexy jsou většinou pastviny, méně ovsíkové louky. Na místě bývalých bezkolencových doubrav se ojediněle vyskytují zbytky vlhkých bezkolencových luk, ale jen na jediném místě hostí kapradinu hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum).
V oblasti je mnoho pramenných lesních stanovišť. Nejzachovalejší jsou v suťových lesích, jinde často slouží jako kaliště. Potoky tečou většinou lesními porosty suťových lesů, nebo olšin. Vodní nádrže a rybníčky na vodotečích jsou bez vegetace vlivem chovu ryb, nebo vypuštění a vyhrnování bahna.
V celé oboře je masově vysazován Aesculus hippocastanum pro krmení zvěře a v porostech se ze stejného důvodu objevují skupiny Quercus rubra. Lesní porosty s dostatečným zastoupením starších stromů a odumřelé dřevní hmoty hostí bohatá společenstva lesních druhů. Potoky mají bystřinný charakter, toky jsou obývány druhy a skupinami náročnějšími na přísun kyslíku. Lokalita potok Klíčava obývána početnou populací raka říčního (Astacus astacus) a méně početnou populací mlže hrachovky říční (Pisidium amnicum). Louky a výslunné stráně jsou z velké části eutrofizovány, významným fenoménem mnoha bezlesých ploch jsou ponechané solitérní staré stromy.
Ve vztahu k chráněnému fenoménu: Klíčavský potok je neregulovaný, přirozeného charakteru, v loukách meandrující, solitérní přestárlé duby a buky s tesaříkem velkým, zachovalé lesní porosty pro kovaříka a páchníka hnědého.
Malou část území (8 ha) zaujímá rezervace Svatá Alžběta, která se nalézá uvnitř obory, ale proti zvěři je oddělena plotem. Díky němu se zde zachovaly pěkné suťové habřiny (Aceri- Carpinetum) a květnaté bučiny (Tilio- Fagetum) s bohatým bylinným podrostem s druhy Cardaminopsis halleri, Corydalis cava, Corydalis intermedia, Daphne mezereum, Dentaria eneaphyllos, Epipactis purpurata (14 ks).
Severozápadní výběžek komplexu vně oborního plotu tvoří údolí potoka Klíčavy. Střídají se zde olšiny s velmi zachovalými vlhkými loukami s druhy Bistorta major, Carex davalliana, Dactylorhiza majalis, Iris sibirica, Leucojum vernum (4200 ks), Orchis morio, Orchis ustulata, Parnassia palustris (§3), Pedicularis palustris, Phyteuma orbiculare a Valeriana dioica. Na pravém svahu potoka přežívá jedna ze dvou existujících populací hořečku ladního pobaltského (Gentianella campestris subsp. baltica) v ČR! Spolu s ním se na lokalitě vyskytuje kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) (48 ks).
V Lánské oboře jsou místy staré stromy na nichž se mohou uchytit lišejníky a houby. Vyskytuje se zde lichenikolní houba Polycoccum minutulum, která odsud byla popsána a je známa v ČR na 10 lokalitách, dále Cornutispora lichenicola, ve světě s pouze 6 lokalitami včetně ČR. Z lišejníků tu je Chaenotheca phaeocephala, která je známa v ČR jen z jižních Čech a Calicium trabinellum – ve stř. Čechách jen v Lánské oboře, jinak vzácně v jižních Čechách.
Z mnoha vodních ploch v území je nejvýznamnější Kouglův rybník na levém přítoku potoka Klíčavy s druhy Eleocharis mamillata, Potamogeton acutifolius, P. trichoides, Utricularia australis. Na břehu se vyskytují porosty vysokých ostřic, nízkých ostřic a zrašelinělý pruh se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium).
Klíčavský potok patří k jedné z cca 10 nejvýznamějších lokalit velevruba tupého v ČR, jedná se o lokalitu s největší známou hustotou v ČR. Solitérní duby v Lánské oboře slouží k vývoji silné populace tesaříka obrovského a páchníka hnědého, území je také významnou lokalitou kovaříka Limoniscus violaceus. Lánská obora je vysoce významné refugium xylofágního hmyzu.
Území vévodí květnaté bučiny (Tilio cordatae-Fagetum) spolu s dubohabřinami. Velmi často se jedná o staré porosty, ale díky vysokým stavům zvěře v oboře jsou druhově chudé, výrazně nitrifikované a prakticky bez keřového patra. Na prudkých svazích dominují suťové lesy, které zde často hostí diagnostické druhy bučin a dubohabřin (Dentaria bulbifera, D. enneaphyllos, Paris qadrifolia, Lilium martagon). Roztroušeně se nalézají kyselé bučiny, vlhké acidofilní doubravy a luhy. Vlivem zvěře a následnou erozí se ve spodních partiích svahů častěji vytvářejí pohyblivé sutě.
Při horních hranách svahů se na několika výslunných stanovištích vytvořily suché trávníky mělkých i hlubších půd. Bývají zachovalé, udržovány volnou pastvou. Teplomilná keřová společenstva v nich většinou chybí, jen ojediněle se nalézá např. Rosa rubiginosa.
Větší luční komplexy jsou většinou pastviny, méně ovsíkové louky. Na místě bývalých bezkolencových doubrav se ojediněle vyskytují zbytky vlhkých bezkolencových luk, ale jen na jediném místě hostí kapradinu hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum).
V oblasti je mnoho pramenných lesních stanovišť. Nejzachovalejší jsou v suťových lesích, jinde často slouží jako kaliště. Potoky tečou většinou lesními porosty suťových lesů, nebo olšin. Vodní nádrže a rybníčky na vodotečích jsou bez vegetace vlivem chovu ryb, nebo vypuštění a vyhrnování bahna.
V celé oboře je masově vysazován Aesculus hippocastanum pro krmení zvěře a v porostech se ze stejného důvodu objevují skupiny Quercus rubra. Lesní porosty s dostatečným zastoupením starších stromů a odumřelé dřevní hmoty hostí bohatá společenstva lesních druhů. Potoky mají bystřinný charakter, toky jsou obývány druhy a skupinami náročnějšími na přísun kyslíku. Lokalita potok Klíčava obývána početnou populací raka říčního (Astacus astacus) a méně početnou populací mlže hrachovky říční (Pisidium amnicum). Louky a výslunné stráně jsou z velké části eutrofizovány, významným fenoménem mnoha bezlesých ploch jsou ponechané solitérní staré stromy.
Ve vztahu k chráněnému fenoménu: Klíčavský potok je neregulovaný, přirozeného charakteru, v loukách meandrující, solitérní přestárlé duby a buky s tesaříkem velkým, zachovalé lesní porosty pro kovaříka a páchníka hnědého.
Malou část území (8 ha) zaujímá rezervace Svatá Alžběta, která se nalézá uvnitř obory, ale proti zvěři je oddělena plotem. Díky němu se zde zachovaly pěkné suťové habřiny (Aceri- Carpinetum) a květnaté bučiny (Tilio- Fagetum) s bohatým bylinným podrostem s druhy Cardaminopsis halleri, Corydalis cava, Corydalis intermedia, Daphne mezereum, Dentaria eneaphyllos, Epipactis purpurata (14 ks).
Severozápadní výběžek komplexu vně oborního plotu tvoří údolí potoka Klíčavy. Střídají se zde olšiny s velmi zachovalými vlhkými loukami s druhy Bistorta major, Carex davalliana, Dactylorhiza majalis, Iris sibirica, Leucojum vernum (4200 ks), Orchis morio, Orchis ustulata, Parnassia palustris (§3), Pedicularis palustris, Phyteuma orbiculare a Valeriana dioica. Na pravém svahu potoka přežívá jedna ze dvou existujících populací hořečku ladního pobaltského (Gentianella campestris subsp. baltica) v ČR! Spolu s ním se na lokalitě vyskytuje kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) (48 ks).
V Lánské oboře jsou místy staré stromy na nichž se mohou uchytit lišejníky a houby. Vyskytuje se zde lichenikolní houba Polycoccum minutulum, která odsud byla popsána a je známa v ČR na 10 lokalitách, dále Cornutispora lichenicola, ve světě s pouze 6 lokalitami včetně ČR. Z lišejníků tu je Chaenotheca phaeocephala, která je známa v ČR jen z jižních Čech a Calicium trabinellum – ve stř. Čechách jen v Lánské oboře, jinak vzácně v jižních Čechách.
Z mnoha vodních ploch v území je nejvýznamnější Kouglův rybník na levém přítoku potoka Klíčavy s druhy Eleocharis mamillata, Potamogeton acutifolius, P. trichoides, Utricularia australis. Na břehu se vyskytují porosty vysokých ostřic, nízkých ostřic a zrašelinělý pruh se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium).
Klíčavský potok patří k jedné z cca 10 nejvýznamějších lokalit velevruba tupého v ČR, jedná se o lokalitu s největší známou hustotou v ČR. Solitérní duby v Lánské oboře slouží k vývoji silné populace tesaříka obrovského a páchníka hnědého, území je také významnou lokalitou kovaříka Limoniscus violaceus. Lánská obora je vysoce významné refugium xylofágního hmyzu.
Přidej videoSouvisející videa
K této památce nemáme žádné související video. Budeme rádi, když sem přidáte svoje.
Přidej fotografiiSouvisející fotografie
K této památce nemáme žádnou související fotografii. Budeme rádi, když ji sem přidáte.
