Křivoklátsko - Chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO

Význam
V rámci pahorkatin až nižších vrchovin střední Evropy jde o mimořádně zachovalé, převážně lesní území s bohatou květenou i zvířenou a řadou významných geologických a geomorfologických objektů. Souvislé lesy pokrývající zhruba 63 % území zahrnují četné okrsky, které si zachovaly přírodě blízký ráz a poskytují útočiště mnoha rostlinným i živočišným druhům, které v obdobných geografických podmínkách jinde již vymizely nebo jsou vážně ohrožené. Pestrost přírody je zde podmíněna i výrazným uplatněním plně zachovalého říčního a vrcholového fenoménu.

Geologie
Plošnou převahu mají zvrásněné horniny kralupsko-zbraslavské skupiny barrandienského proterozoika, především břidlice a droby s vložkami silicitů - buližníků a bazických vulkanitů - spilitů. Ty sice zaujímají jen menší plochy, avšak výrazně zpestřují krajinu jako nápadné skalní útvary. Buližníky vynikají z mírného reliéfu břidlic jako rozeklané skály - kamýky s balvanitými sutěmi na úpatí, spility tvoří mocné stěny zvláště v údolí Berounky (Čertova skála, pod Zbečnem). Prvohorního stáří jsou kambrické sopečné horniny - bazičtější andezity a kyselejší ryolity a dacity včetně svých pyroklastik, které budují mohutné pásmo na pravém břehu Berounky v západní části CHKO. Tvoří nejen skalní stěny v údolích (Týřovická skála, Jezírka), ale i četné skalnaté vrcholy. U Skryjí vycházejí i kambrické usazeniny, slepence a břidlice, proslulé bohatstvím zkamenělin mořských živočichů, zejména trilobitů. Podél jv. okraje CHKO se táhne pás hornin ordoviku - břidlic, křemenců a diabasových vulkanitů, na sever zasahují živinami chudé pískovce a slepence karbonu. Berounku lemují štěrkopískové terasy převážně čtvrtohorního věku, na plošinách i v údolích se místy zachovaly závěje a pokryvy spraší. Zvláštností jsou pěnovce usazené prameny z kambrických andezitů (U Eremita, Čertův luh). Reliéf tvoří zvlněná plošina rozčleněná hlubokými údolními zářezy se skalními výchozy odolných hornin. Ty zpestřují v podobě skalnatých vrcholů a kamýků i náhorní pahorkatinu, především na jih od Berounky. Základním půdním typem jsou středně úživné hnědé lesní půdy na těžších i lehčích zvětralinách různých hornin, především břidlic a kambrických vulkanitů. V plochých úsecích a hlubších zvětralinách a hlinitých pokryvech tvoří větší ostrovy půdy ilimerizované, v jižní části i pseudogleje, okrajově též hnědozemě na spraších. Na bazických vulkanitech, zejména na diabasech a spilitech, se vyvinuly úživné hnědé půdy, které na skalnatých srázech přecházejí do živných rankerů a místy až pararendzin. Nevyvinuté kamenité půdy a chudé rankery jsou význačně pro buližníky, křemence a ryolity.
 
Rostlinstvo
Přirozenou vegetační formací na celém Křivoklátsku je les, který jen na stanovištích s extrémními mikroklimatickými a půdními rozměry, jako na skalách a okrajových hranách strmých srázů, přechází do otevřených ploch rázu skalních stepí nebo chudších společenstev suchomilných bylin místně označovaných jako pleše. V nižších teplejších polohách mají převahu dubohabrové háje, výše na svěžích stanovištích s hlubšími půdami bučiny často s různým podílem jedle. Na plošinách s pseudoglejovými půdami v jv. části oblasti se na větších plochách uplatňovaly i dubojedliny. Skalnaté svahy, strmé rokle a sutě pod vrcholy pokrývají smíšené porosty s lipami, javory, jasanem i jilmem s bohatým bylinným patrem, v hlubších údolních zářezech často s měsíčnicí. Skalnaté vrcholy kryje pestrá mozaika dřevin s reliktním dubem zimním a borovicí, častý je muk a břek i křovinné pláště pleší na jz. svazích s hlohy, řešetlákem, trnkou, růžemi a někdy i skalníkem. Prudší suché srázy pokrývají zakrslé doubravy. Na strmých kamenitých stráních jsou rozšířené angrešt a rybíz alpský, častý je lýkovec jedovatý, tis zde má nejbohatší výskyt v českých zemích. Největší druhové bohatství dřevin nacházíme na skalnatých vrcholech na jih od Berounky. Z dalších významných druhů podrostu uvádíme zimostrázek, hvozdík křovištní a v údolích zapalici žluťuchovitou. Údolní nivy pokrývají olšové luhy se střemchou, v severní části na Kraclavských lukách se zachovaly i prameništní slatinné olšiny. Otevřené skalní formace se soustředí v údolí Berounky, kde vystupují jednak skalní stepi s kostřavou sivou, tařicí skalní, rozchodníkem bílým a netřeskem výběžkatým, jednak formace pěchavy vápnomilné s lomikamenem vždyživým na chladnějších stěnách bazických hornin. Zmínky dále zasluhují třemdava, česnek tuhý a mochna skalní. Step na hlubší pararendzině s porosty višně křovité, kavyly a dalšími xerotermy se zachovala na ordovických diabasových vulkanitech v rezervaci Stará Ves. Druhotné otevřené formace, louky, meze a pastviny mají často suchomilný ráz, např. louky s mochnou bílou na vyšších stupních nivy Berounky. Vcelku se Křivoklátsko vyznačuje pozoruhodnou směsí formací odpovídajících suprakolinnímu až nižšímu submontánnímu stupni s enklávami stupně kolinního, jejichž plošné rozložení ovlivňuje říční fenomén na Berounce a vrcholový fenomén v jižní části oblasti. To vše podmiňuje vysokou diverzitu vegetace, jaká v srovnatelných krajinách českých zemí nemá obdoby.

Fauna
Dík příznivému podnebí a zachovalosti lesního krytu se Křivoklátsko vždy vyznačovalo bohatstvím zvěře. Dodnes se udržely vysoké stavy jelení, srnčí a černé zvěře, hojné jsou drobné šelmy včetně jezevce a ojediněle i vydry, introdukováni byli mufloni a daněk. Vhodné podmínky zde nachází množství druhů drobných ptáků, ale i výr a čáp černý, ledňáček, dudek, řada dravců a sov. Platí to ještě ve větší míře pro plazy a obojživelníky a ovšem pro bezobratlé. Při Berounce žije naše nejsilnější populace užovky podplamaté, z četných míst je známá užovka hladká. Na teplých stráních a skalách je dosud místy hojná ještěrka zelená, zatímco ve vlhkých údolích uvnitř lesů žije i ještěrka živorodá. Častý je mlok, čolek horský i kuňka žlutobřichá. V teplých údolích severní části se donedávna objevoval jasoň dymnivkový a ploskoroh žlutý, dostatek padlého dřeva poskytuje vhodná stanoviště dřevožravým broukům a dendrofilním plžům. V některých potocích je dodnes hojný rak kamenáč. Zachovala se zde plně rozvinutá společenstva lesních plžů, která přímo navazují na stav v lesním optimu poledové doby, jak dosvědčují fosilní doklady. Dokazuje to výskyt citlivé vřetenatky Bulgarica cana a žije zde i neoendemit povodí Berounky Bulgarica nitidosa. Dnešní stav měkkýší fauny spolu s fosilními doklady svědčí o tom, že Křivoklátsko patří mezi nejzachovalejší lesní celky střední Evropy. Dík příznivému podnebí a zachovalosti lesního krytu se Křivoklátsko vždy vyznačovalo bohatstvím zvěře. Dodnes se udržely vysoké stavy jelení, srnčí a černé zvěře, hojné jsou drobné šelmy včetně jezevce a ojediněle i vydry, introdukováni byli mufloni a daněk. Vhodné podmínky zde nachází množství druhů drobných ptáků, ale i výr a čáp černý, ledňáček, dudek, řada dravců a sov. Platí to ještě ve větší míře pro plazy a obojživelníky a ovšem pro bezobratlé. Při Berounce žije naše nejsilnější populace užovky podplamaté, z četných míst je známá užovka hladká. Na teplých stráních a skalách je dosud místy hojná ještěrka zelená, zatímco ve vlhkých údolích uvnitř lesů žije i ještěrka živorodá. Častý je mlok, čolek horský i kuňka žlutobřichá. V teplých údolích severní části se donedávna objevoval jasoň dymnivkový a ploskoroh žlutý, dostatek padlého dřeva poskytuje vhodná stanoviště dřevožravým broukům a dendrofilním plžům. V některých potocích je dodnes hojný rak kamenáč. Zachovala se zde plně rozvinutá společenstva lesních plžů, která přímo navazují na stav v lesním optimu poledové doby, jak dosvědčují fosilní doklady. Dokazuje to výskyt citlivé vřetenatky Bulgarica cana a žije zde i neoendemit povodí Berounky Bulgarica nitidosa. Dnešní stav měkkýší fauny spolu s fosilními doklady svědčí o tom, že Křivoklátsko patří mezi nejzachovalejší lesní celky střední Evropy.

Lesy
Vývoj lesů probíhal na Křivoklátsku odlišnou cestou než v běžné české krajině. Již za Přemyslovců se tato končina stala lovištěm českých králů, což se projevilo ve způsobu osídlení. Nešlo zde v podstatě o získávání nové zemědělské půdy na úkor lesa, jak to bylo obvyklé jinde, ale o zakládání sídlišť, která by především napomáhala provozování myslivosti ve všech jejích tehdejších formách a funkcích, které kdysi mnohem hlouběji zasahovaly do hospodářského života než je tomu dnes. Křivoklátské vsi s dvory proto dodnes tvoří enklávy uvnitř rozlehlých lesních celků. Tento stav se v hrubých rysech udržel i později za Valdštejnů a Fürstenberků. Roku 1929 přešly lesy do vlastnictví státu. Dík řidšímu osídlení, odlehlosti a obtížné přístupnosti mnohých úseků byly křivoklátské lesy méně postiženy lesní pastvou, hrabáním steliva i sběrem paliva, což značně narušilo lesní ekosystémy v jiných oblastech. Novodobá lesnická péče se zde rozvíjí od konce 18. století a má zde svou historicky dobře doloženou tradici, takže vývoj porostů spolu s jejich hospodářským využíváním lze sledovat do značných podrobností. I na Křivoklátsku byl stále více vysazován smrk, který má proto v plošinatých úsecích převahu, ač původně byl zastoupen jen slabě. Rozsáhlé jsou i výsadby borovice lesní, z nepůvodních dřevin pak modřínu. I když většinu ploch s někdejšími klimaxovými porosty, tj. hlavně bučinami a doubravami s různým podílem jedle, která silně ustupuje, dnes zaujímají hospodářské lesy s převahou nepůvodních dřevin, přese se všude na Křivoklátsku zachovaly přírodě blízké porosty různého rozsahu. Jde především o lesy na strmých svazích, vrcholech a sutích, na něž místy navazují celé lesní komplexy přirozené skladby na mírnějším reliéfu s hlubšími půdami, takže s dodnes setkáváme s velkoplošnými soubory biocenóz přirozeného rázu, jaké se nám v obdobných podmínkách ve vnitřních Čechách již nikde nezachovaly.

Historie osídlení
Zvláštním rysem Křivoklátska je poměrně řídké osídlení v pravěku i v historické době, přestože jde o krajinu s příznivými klimatickými a namnoze i půdními poměry. Větší města jako Rakovník, Kladno, Beroun, Zdice nebo Hořovice vznikla vesměs již za hranicemi oblasti. Z pravěkých objektů má největší význam keltské hradiště u Stradonic na Berounce. O pohybu Keltů Křivoklátskem svědčí i proslulý podmokelský poklad zlatých mincí. Největší počet obcí vznikl ve středověku podél Berounky. Křivoklátsko bylo dávnou državou Přemyslovců, kteří zde zakládali knížecí dvory (Zbečno, Nižbor) a opevněná hradiště. Na takovém místě vzniklo ve 13. století i centrum oblasti - hrad Křivoklát, spolu s dalšími hrady a hrádky uprostřed lesů jako jsou Týřov, Jinčov, Jivno a původně i Nižbor. Poněkud mladšího data jsou královské hrady Žebrák a Točník při jižním okraji, k nimž přistupují ještě hrad Zbiroh a hrádek Řebřík, na západní hranici pak známý Krakovec. Uprostřed lesů leží i lovecké zámečky Dřevíč a Leontýn zbudované Fürstenberky. Na Velízi u Kublova byl na místě původního hradiště vybudován klášter. Na Křivoklátě a v jeho okolí se odehrává děj několika románů, především I. dílu Jiráskovy trilogie Mezi proudy. Byl to i oblíbený cíl K. H. Máchy a pobývali zde i zakladatelé Sokola M. Tyrš a J. Fügner. Údolí Berounky mezi Skryjemi a Křivoklátem nověji zvěčnil svým dílem Ota Pavel.

Vliv člověka
Na Křivoklátsku nikdy nevznikl větší průmysl, i když se zde odedávna rozvíjelo železářství, kdysi spjaté s rozsáhlým pálením dřevěného uhlí v milířích, jejichž stopy nacházíme na mnohých místech v lesích a jejichž provoz, trvající až do prvních let po II. světové válce, ovlivnil řadu porostů. Železářský průmysl se soustředil v Novém Jáchymově, na sousední Krušné hoře zanikl poslední důl teprve před několika desetiletími. Menší průmyslové podniky jsou dnes v Nižboru (sklárny, tukový průmysl), Hýskově (stavební prefabrikáty), velmi rušivě působí strojírenský závod Permon v Roztokách u Křivoklátu, stejně jako lom na spilit pod Zbečnem nebo halda jílovcového lomu Hořkovec na severní hranici CHKO. Negativní dopad mají i některé velké chatové zástavby na Berounce a Kačáku. Průmyslové emise ze zmíněných místních zdrojů postihují zřetelně jen blízké okolí, chemizací zemědělství a vůbec znečištěním jsou ohrožené ty vodní toky, které sbírají své vody v obdělaných nebo hustě osídlených okrscích, především Rakovnický potok a ovšem Berounka. Území zasahují i dálkové imise, jak ze severozápadních Čech, tak z blízké aglomerace berounské. Velké ochuzení původní přírody představují rozsáhlejší monokultury smrku, méně borovice a místně i chatové zástavby. Základním cílem péče o chráněnou přírodu Křivoklátska je postupné odstraňování cizích dřevin z maloplošných chráněných území a omezení jejich výsadeb v rámci CHKO. Přirozenou obnovu je třeba v některých úsecích chránit zaplocením proti přemnožené zvěři, což je případ rezervace sv. Alžběta v Lánské oboře. Přímým zásahem je třeba odstraňovat akát a jeho nálety v některých chráněných územích, především v rezervaci na Babě, na Trubínském vrchu nebo Kabečnici - zde i borovici černou. V rezervaci Stará Ves je žádoucí řízená pastva. Rovněž je třeba omezit odvodňování, zvláště v oblasti pramenných potoků Klíčavy.

Základní ochranné podmínky
Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno:
- zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
- tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
- vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se 
  souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a
  zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu,
- povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
- používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
- stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály,
- pořádat automobilové a motocyklové soutěže,
- provádět chemický posyp cest,
- měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti.

Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno:
- umisťovat a povolovat nové stavby,
- povolovat a měnit využití území,
- měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast,
- hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,
- těžit nerosty a humolity.

Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno:
- hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a
  činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně
  poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu,
- zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice,
- pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany
  přírody.

Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno: zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu, povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály, pořádat automobilové a motocyklové soutěže, provádět chemický posyp cest, měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti. umisťovat a povolovat nové stavby, povolovat a měnit využití území, měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast, hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady, těžit nerosty a humolity. hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu, zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice, pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.

Zóny a plány péče v CHKO
K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla čtyři, nejméně však tři zóny odstupňované ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Zóny vymezuje orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy, a obcemi. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se stanoví při vyhlášení či změně bližších ochranných podmínek chráněných krajinných oblastí obecně závazným právním předpisem.

K usměrňování a ovlivňování lidské činnosti s ohledem na poslání chráněných krajinných oblastí a ke stanovení střednědobých a dlouhodobých úkolů ochrany přírody v těchto oblastech, zejména v péči o rostliny a živočichy orgány ochrany přírody navrhují a schvalují plány péče v chráněných krajinných oblastech (dále jen "plány péče"), a to zpravidla na období deseti až patnácti let.

Plány péče vycházejí z ochranných podmínek a z režimu zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí (odstavec 1), jsou výchozím podkladem pro územně plánovací dokumentaci, lesní hospodářské plány, směrný vodohospodářský plán a jiné druhy plánovací dokumentace.

Značení území
Území CHKO Křivoklátsko je označeno tabulí s velkým státním znakem České republiky s vyznačením kategorie a názvu chráněného území - tedy Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko. Tabule, označující území CHKO Křivoklátsko je dále doplněna informací, že se jedná o biosférickou rezervaci UNESCO s uvedením symbolu M&B – Man and the Biosphere (člověk a biosféra). Označení hranic CHKO se umisťuje na přístupové cesty a jiná vhodná místa na jejích hranicích. Území CHKO Křivoklátsko je označeno tabulí s velkým státním znakem České republiky s vyznačením kategorie a názvu chráněného území - tedy Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko. Tabule, označující území CHKO Křivoklátsko je dále doplněna informací, že se jedná o biosférickou rezervaci UNESCO s uvedením symbolu M&B – Man and the Biosphere (člověk a biosféra). Označení hranic CHKO se umisťuje na přístupové cesty a jiná vhodná místa na jejích hranicích.

Návštěvní řád CHKO
Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno: zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu, povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály, pořádat automobilové a motocyklové soutěže, provádět chemický posyp cest, měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti. umisťovat a povolovat nové stavby, povolovat a měnit využití území, měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast, hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady, těžit nerosty a humolity. hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu, zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice, pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Území CHKO Křivoklátsko je označeno tabulí s velkým státním znakem České republiky s vyznačením kategorie a názvu chráněného území - tedy Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko. Tabule, označující území CHKO Křivoklátsko je dále doplněna informací, že se jedná o biosférickou rezervaci UNESCO s uvedením symbolu M&B – Man and the Biosphere (člověk a biosféra). Označení hranic CHKO se umisťuje na přístupové cesty a jiná vhodná místa na jejích hranicích.

Dík příznivému podnebí a zachovalosti lesního krytu se Křivoklátsko vždy vyznačovalo bohatstvím zvěře. Dodnes se udržely vysoké stavy jelení, srnčí a černé zvěře, hojné jsou drobné šelmy včetně jezevce a ojediněle i vydry, introdukováni byli mufloni a daněk. Vhodné podmínky zde nachází množství druhů drobných ptáků, ale i výr a čáp černý, ledňáček, dudek, řada dravců a sov. Platí to ještě ve větší míře pro plazy a obojživelníky a ovšem pro bezobratlé. Při Berounce žije naše nejsilnější populace užovky podplamaté, z četných míst je známá užovka hladká. Na teplých stráních a skalách je dosud místy hojná ještěrka zelená, zatímco ve vlhkých údolích uvnitř lesů žije i ještěrka živorodá. Častý je mlok, čolek horský i kuňka žlutobřichá. V teplých údolích severní části se donedávna objevoval jasoň dymnivkový a ploskoroh žlutý, dostatek padlého dřeva poskytuje vhodná stanoviště dřevožravým broukům a dendrofilním plžům. V některých potocích je dodnes hojný rak kamenáč. Zachovala se zde plně rozvinutá společenstva lesních plžů, která přímo navazují na stav v lesním optimu poledové doby, jak dosvědčují fosilní doklady. Dokazuje to výskyt citlivé vřetenatky Bulgarica cana a žije zde i neoendemit povodí Berounky Bulgarica nitidosa. Dnešní stav měkkýší fauny spolu s fosilními doklady svědčí o tom, že Křivoklátsko patří mezi nejzachovalejší lesní celky střední Evropy. Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno: zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu, povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály, pořádat automobilové a motocyklové soutěže, provádět chemický posyp cest, měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti. umisťovat a povolovat nové stavby, povolovat a měnit využití území, měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast, hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady, těžit nerosty a humolity. hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu, zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice, pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Území CHKO Křivoklátsko je označeno tabulí s velkým státním znakem České republiky s vyznačením kategorie a názvu chráněného území - tedy Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko. Tabule, označující území CHKO Křivoklátsko je dále doplněna informací, že se jedná o biosférickou rezervaci UNESCO s uvedením symbolu M&B – Man and the Biosphere (člověk a biosféra). Označení hranic CHKO se umisťuje na přístupové cesty a jiná vhodná místa na jejích hranicích.

Posláním oblasti je ochrana přírody a krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků tak, aby tyto hodnoty tvořily vyvážené životní prostředí. Ochrana přírodních hodnot v oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území působí a každého občana, který v oblasti žije, nebo se v ní přechodně zdržuje.
Kromě obecně závazných právních předpisů a nařízení je nezbytné, aby se návštěvníci této oblasti řídili těmito pokyny a zásadami:

1. Pořádání veřejných a hromadných akcí mimo sídliště a místa této činnosti vyhrazená musí být předem projednáno se Správou CHKO.

2. Táboření a rozdělávání ohňů v přírodě je možné jen na vyhrazených místech a řídí se táborovými řády.

3. Není dovoleno jakékoli znečišťování přírodního prostředí.

4. Není dovoleno ničit a poškozovat rostlinstvo; rovněž není dovoleno zavádění nových druhů rostlin a živočichů do volné přírody.

5. Je zakázáno rušit volně žijící živočichy a ničit hnízda ptáků.

6. Je zakázáno umývat motorová vozidla v přírodě.

7. Není dovoleno vjíždět motorovými vozidly mimo veřejné cesty.

8. Je zakázáno poškozovat označení chráněných území, turistických cest a naučných stezek.

9. Vstup do národních přírodních rezervací, přírodních rezervací a přírodních památek je povolen pouze po značených turistických a naučných
    stezkách.

10. V národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích a přírodních památkách je zakázáno hlučet, křičet a používat přenosných
      přijímačů, magentofonů a jiných technických zdrojů hluku.

Dodržování návštěvního řádu kontrolují orgány Policie České republiky, obecní úřady, hygienická stanice, hasičský záchranný sbor, pracovníci státní ochrany přírody, myslivecké a lesnické orgány.

Několik slov na konec
Přestože Křivoklátsko vyniká bohatstvím přírodních hodnot, síť maloplošných chráněných území se zde budovala teprve nedávno, často až po vyhlášení CHKO. Řada přírodních rezervací má z hlediska ochrany přírody mezinárodní význam (NPR Týřov, Velká Pleš, Vůznice a Kohoutov). Výzkumy v rámci biosférické rezervace, které zde probíhají, přinášejí stále nové poznatky a výsledky, takže tuto síť bylo nutno doplňovat zejména o tak bohaté a zachovalé úseky, jako třeba je soutěska Jezírek na Zbirožském potoce (vyhlášeno v říjnu 1995). Na Křivoklátsku se zachovaly ekosystémy a fenomény, které jsou již jinde podstatně narušeny, takže zkušenosti z Křivoklátska bude možno využít i při renaturaci a stanovení ochranářských cílů v jiných méně zachovalých oblastech.

Jednotlivá chráněná území (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, přírodní památky), evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000, památné stromy a další přírodní zajímavosti jsou samostatně popsány v záložce "Přírodní zajímavosti". V turistické mapě jsou vyznačeny naučné stezky, které se na území Chráněné krajinné oblasti vyskytují.