Poznávání - nalezeno 121 památek

V roce 1923 zakoupil Sokol Kounov od velkostatku Jana Schwarzenberga pozemek čp. 1347/16 o výměře 4852 m2 za 4.130 K. Obětavostí členů jednoty byl pozemek upraven na letní cvičiště. V roce 1936 kupuje jednota budovy opuštěného dolu Kateřina poblíž Kounova za 5 000 K. Budovy byly rozbourány, cihly očištěny a převezeny potahy na cvičiště pana Polívky, Hockého a některých dalších členů jednoty z řad místních občanů. Se stavbou nezištně pomáhali i občané okolních vesnic: Janova, Mutějovic, Milostína a Povlčína. Z navezeného materiálu byla na jaře roku 1936 započata stavba sokolovny. Stavět se začalo podle stavebních plánů Vl. Zímy, architekta z Dejvic, za technického dozoru architekta a stavitele J. Vopršala z Rakovníka. Sokolovna slavnostně otevřena 13. 6. 1937. Oponu v sokolovně vytvořil v roce 1937 bez nároku na honorář malíř Oskar Brázda. Dvojice plastik sokolů, umístěná na štítě budovy, je kopií původních plastik, zničených za 2. světové války. Kopie zhotovil v roce 2007 sochař Václav Krob ze Hředel

Podle nápisu ve výklenku pochází z roku 1928.

Bývalý hospodářský dvůr sestávající se z obytného stavení, sušárny chmele s napojenými chlévy a stájemi, stodolami, kolnami a ohradní zdí. Jde o dvůr, který má vazbu na významnou sídelní lokalitu s prehistorickým a středověkým základem, přičemž dnešní podoba dvora odpovídá úpravám z přelomu 17. a 18. století, které byly realizovány majiteli panství Schützi z Leupoldsheimu. Dvůr je založení ve svahu pod lokalitou hradiště Dřevíč a je výraznou dominantou krajinného reliéfu údolí Pochvalovského potoka.

Opravený a zrestaurovaný zájezdní hostinec. Dvoupodlažní barokní budova s hospodářským stavením. Oprava byla provedena v letech 1995 - 96.

Věnován roku 1823 knížetem Karlem Egonem II. z Fürstenbergu jeho ženě Amálii, princezně Bádenské. Viz nápis na desce v průčelí altánu. Podrobněji k tomu Janoušek – Hředské pověsti a upomínky, str. 23-24. Ke vzniku objektu uvádí: „V době té (začátek 20. let 19. století) stalo se, že v tato místa přišel z Krušovic kníže Egon z Fürstenbergu. Rozhled z této výšiny uchvátil knížete tak mocně, že hned na místě poručil jej doprovázejícímu řediteli panství, výšiny této získati a na ní rozhlednu postaviti. – kníže pak výšinu tu kázal vhodně urovnati, stromy posázeti a na ni vzhůru závitkovitě stoupající chodník zříditi. – na temeně jejím pak postaven kamenný altánek.“ Před několika lety byl altánek díky iniciativě Josefa Fencla z Krušovic opraven. O altánu píše spisovatel František Markup ve svém románu Hořká réva.