Lovecký pavilon - kaple - je také uváděn v některých pramenech jako rozhledna. Jde o šestibokou stavbu při cestě lemované starými jírovci vedoucí k bývalému poplužnímu dvoru. Zdivo a omítky jsou zanedbané, nově byl zhotoven krov a střecha.
Věnován roku 1823 knížetem Karlem Egonem II. z Fürstenbergu jeho ženě Amálii, princezně Bádenské. Viz nápis na desce v průčelí altánu. Podrobněji k tomu Janoušek – Hředské pověsti a upomínky, str. 23-24. Ke vzniku objektu uvádí: „V době té (začátek 20. let 19. století) stalo se, že v tato místa přišel z Krušovic kníže Egon z Fürstenbergu. Rozhled z této výšiny uchvátil knížete tak mocně, že hned na místě poručil jej doprovázejícímu řediteli panství, výšiny této získati a na ní rozhlednu postaviti. – kníže pak výšinu tu kázal vhodně urovnati, stromy posázeti a na ni vzhůru závitkovitě stoupající chodník zříditi. – na temeně jejím pak postaven kamenný altánek.“ Před několika lety byl altánek díky iniciativě Josefa Fencla z Krušovic opraven. O altánu píše spisovatel František Markup ve svém románu Hořká réva.
Podle Marcela Havlíka (Poznej kraj, ve kterém žiješ, b. d.) stál původně objekt zvaný Gloriet na „Skalce nad hradem“, na okraji Amalína, jižně od kostela v místech, kde měla stát hradní hláska. V padesátých letech 19. století přenesen, údajně na přání kněžny Amálie (manželky K. E. II Fürstenberga) na nově zbudované vyhlídkové cesty na Zámeckém vrchu (V Brdatkách) severovýchodně od Křivoklátu nad řekou Berounkou. Kněžna prý na toto místo ráda chodívala. Viz Nové cesty a cesty V Brdatkách. Nynější stavba je sníženou replikou původní stavby
Vyhlídka zřízena asi ve 40. letech 19. století z podnětu J. B. Gintla v rámci budování vycházkových Nových cest (viz Nové cesty a cesty v Brdatkách). Na vyhlídce zřízen dřevěný přístřešek ve tvaru otevřeného deštníku, odtud pojmenování „Paraplíčko“.
Od architekta Jaroslava Rösslera z první poloviny 20. století.