Jan Pešta v Encyklopedii českých vesnic píše: Hředle se poprvé připomínají k roku 1219 jako majetek pražského svatojiřského kláštera benediktinek. Vesnice je předlokačního původu, později se stala součástí manské soustavy hradu Křivoklátu. Nově byla vysazena snad v první třetině 14. století během rozsáhlé kolonizační aktivity krále Jana Lucemburského (nelze to však spolehlivě doložit). Další historická zmínka o Hředlích z roku 1352 se vztahuje již nepochybně k nově lokované vesnici. V královských rukou vesnice zůstala až do novověku. Roku 1654, po značném poškození za 30leté války, zde bylo zaznamenáno celkem 13 usedlostí osazených a 16 pustých. Novodobou prosperitu vsi přineslo pěstování chmele.
Vilu (spíše rodinný domek) si nechal postavit v roce 1911 Prof. Ing. Dr. Techn. Josef Kounovský (1878-1949), rodák z Chrášťan (narozen v budově školy, byl synem místního učitele) profesor českého vysokého učení technického, autor řady odborných technických spisů, především z oblasti deskriptivní geometrie. Podle kroniky obce, díl 1., trávil J. Kounovský v domě čp. 136 prázdniny.
Spisovatelka Helena Šmahelová (1910-1997), známá především svými knihami pro mládež, žila v domě čp. 14 od šedesátých let až do své smrti. V domě čp. 14 napsala řadu svých knih.
Postavena roku 1855 nákladem státu, obec na stavbu přispěla "veškerým stavebním dřevem, kamením, velkým dílem cihelného materiálu" a přispěla i určitým finančním obnosem. V budově se nacházel c. k. Okresní soud a c. k. Berní úřad, zpočátku i kancelář starosty, později i pozemkový úřad (kancelář pozemkové knihy). V současnosti v budově sídlí Integrovaná střední škola Jesenice.
Postaven v roce 1910 jako "Kaiser Franz Josef Jubiläumsbezirkssiechenhaus" (tj. Jubilejní okresní chorobinec císaře Franze Josefa) u příležitosti 60. výročí panování císaře Franze Josefa I. Tehdejším okresním zastupitelstvem v Jesenici za předsednictví Franze Sandnera, hospodáře v Drahouši. Stavbu provedl stavitel Alfred Womacka z Jesenice. Slavnostní posvěcení budovy se konalo 1. května 1910. V chorobinci bylo k dispozici padesát lůžek, zaměstnány tu byly 3 řádové sestry z řádů křížových sester v chebu, dvě pomocnice a domovník. Součástí objektu byla ústavní kaple.