Poznávání - nalezeno 121 památek

Dům je zajímavý nejen z hlediska kulturně-historického (nechal ho postavit vědec a šlechtitel inž. Dr. H. C. František Herles), jedná se ale zároveň i o zajímavou secesní vilu obklopenou parkem a  zahradou, na niž v minulosti navazoval i proslulý sad a ovocnářská školka. František Herles se v Čisté narodil 30. dubna 1861, studoval v Rakovníku, Plzni a následně techniku v Praze. Byl velkým odborníkem v oblasti cukrovarnictví, svými vynálezy nabyl světové známosti. Roku 1894 zřídil v Praze chemicko-analytickou laboratoř. Zaznamenal však mnohé úspěchy i v ovocnářství. Ve svém rodišti v Čisté postavil na okraji obce směrem na Zdeslav secesní vilu a u ní založil roku 1898 okrasnou zahradu a sadařskou školku, v níž vypěstoval mj. znamenitou odrůdu jablek, kterou nazval Čistecké lahůdkové. Dalšími odrůdami, jež pojmenoval po svém rodišti, je Čistecká banánová hruška či Čistecká velkoplodá švestka. Jeho pokusný sad byl největším v republice založeným ve vysoké poloze. František Herles zemřel 24. 10. 1938 v Praze. Přesně měsíc poté obsadili jeho čisteckou vilu Němci. Při vytyčování sudetského území byl na silnici do Zdeslavi nad nádražím hraniční přechod, ve vile byla zřízena úřadovna pro německé četníky a celníky. Po 2. světové válce celý majetek znárodnil stát a začalo na něm hospodařit JZD, což pro čistecký ovocnářský unikát znamenalo postupnou zkázu. Zemědělci stromky vytrhali, sad zrušili a rozšířili na jeho pozemky svá pole. Negativním zásahům se nevyhnula ani samotná vila. Největší ránu dostala výměnou oken a přestavbou na byty. Po revoluci byl majetek vrácen rodině Herlesových, která vilu využívá jako chalupu.

Jan Pešta v knize Encyklopedie českých vesnic (2003) uvádí: Původ Nové Vsi není dostatečně objasněn. Není zcela vyloučeno, že vesnice mohla existovat již před třicetiletou válkou. Dnešní vesnice byla ale založena až v letech 1779-80 na místě pozemků hospodářského dvora majitelem libyňského panství, hrabětem Štěpánem Wallisem. Vesnice pak nesla jeho jméno Neu-Wallisdorf.

Lovecký pavilon - kaple - je také uváděn v některých pramenech jako rozhledna. Jde o šestibokou stavbu při cestě lemované starými jírovci vedoucí k bývalému poplužnímu dvoru. Zdivo a omítky jsou zanedbané, nově byl zhotoven krov a střecha.

O historii domu dosud nebylo nic vypátráno.

Jan Pešta, Encyklopedie českých vesnic: V písemných pramenech se vesnice objevuje poprvé roku 1275. Ve středověku mohla dílem patřit církevní vrchnosti, dílem místním feudálům. Roku 1575 připadla k panství Petrohrad. Jemu patřila do roku 1850. Za třicetileté války zpustla téměř polovina usedlostí. Ve středověku byla vesnice česká, po 30leté válce byla dosídlena německými osadníky. Německé obyvatelstvo, které tvořilo většinu obyvatel, bylo po 2. světové válce vysídleno. Část usedlostí zůstala prázdných, část byla využívána JZD, část byla dosídlena sociálně problematickými obyvateli. Dlouhodobá absence údržby vedla k zániku mnoha staveb. V posledních letech se vzhled obce zlepšuje. Některé cenné usedlosti však bohužel stále zůstávají prázdné a chátrají.