Poznávání - nalezeno 121 památek

Kronikář Rudolf Hornof v kronice obce (zápis za rok 1973) uvádí, že dům čp. 158 byl postaven v letech 1937-1939 (na jiném místě uvádí 1938-1939) pro kampeličku - Spořitelní a záložní spolek v Pavlíkově. Podle údajů v Řežábkově kronice obce se stavělo pouze v roce 1938 – k 9. březnu 1938 se zmiňuje o úpravě staveniště, k 24. říjnu píše, že do nové budovy kampeličky se přestěhovala četnická stanice. Stavební plán je datovaný 1938. Budovu projektoval místní rodák, architekt Karel Pavlíček, stavitel v Praze. V současnosti slouží objekt jako bytovka. Původní dřevěný plot na zděných, neomítaných sloupcích nahrazen drátěným na železných tyčích.

Budova postavena obcí roku 1913 pro obecní úřad. Do čp. 106 se přestěhovala i pošta. Rudolf Hornov v kronice obce (zápis za rok 1973) zmiňuje objekt jako „obecní dům“, v domě se měl nacházet i byt poštmistra. Pošta je v čp. 106 dosud. V lizéně pod římsou v severní straně průčelí se původně nacházel text „OBECNÍ ÚŘAD“, v lizéně na jižní straně text „POŠTOVNÍ ÚŘAD“. Zbytky nápisu nalezeny při obnově fasády budovy v roce 2003. V roce 2003 fasáda obnovena včetně původní barevnosti – rizalit, pilastry a lizény světle žluté, zbývající plocha lososová červeň.

Grafik a malíř Jiří Anderle se narodil 14. 9. 1936 v domě čp. 136. Na rodný Pavlíkov často vzpomíná ve svém rozhlasovém pořadu Láska za lásku, v budově ÚM Pavlíkov je umístěna stálá expozice jeho tvorby inspirované jeho rodištěm. J. Anderle patří k nejznámějším současným českým umělcům, jeho díla jsou vystavena v předních světových galeriích.

Jeden z největších českých herců druhé poloviny 19. století, vynikající interpret shakespearovských rolí Karel Šimanovský (vl. jménem Karel Šíma) se narodil 4. 11. 1826 v domě čp. 9. V roce 1907 umístěna v průčelí domku pamětní deska s reliéfní podobiznou Karla Šimanovského a textem: „NESTOR ČESKÝCH // HERCŮ // KAREL // ŠIMANOVSKÝ // VĚNOVÁNO // DRAMATICKÝM KROUŽKEM // ŠIMANOVSKÝ V PRAZE A // ZDEJŠÍM // OBČANSTVEM//“ A vpravo při spodním okraji desky: „L. P. 1906-7“.

Publikace Encyklopedie českých vesnic I. (2003) uvádí: ve vsi se dochoval významný soubor roubené lidové architektury, charakteristické pro region lesnatého Křivoklátska. Zastoupeny jsou domy i hospodářské stavby, vesměs ze závěru 18. a první třetiny 19. století. Charakteristickým rysem obytných staveb jsou sedlové střechy s výrazným přesahem nad zápraží. Skřivaň přes dílčí novodobá narušení představuje významný celek lidové architektury, co do počtu a kvality objektů jeden z nejhodnotnějších v regionu Křivoklátska. Vedle památkově chráněného, mimořádné hodnotného chléva při čp. 4 (č. e. 017) stojí za pozornost i tyto roubené stavby: dům čp. 1 (č. e. 01) s roubenou světnicí na podezdívce a roubenou komorou, chalupa čp. 2 s roubenou světnicí, dům čp. 3 (č. e. 010) s roubenou světnicí a vstřícně bedněnou lomenicí, roubené stodoly v čp. 6 a 7 a další.