Poznávání - nalezeno 121 památek

V domku se 16. 1. 1895 narodil malíř, karikaturista a ilustrátor Antonín Pelc. V Lišanech pobyl pouze do svých šesti let, po smrti rodičů vyrůstal u strýce v Kutné Hoře. V roce 1990 odhalena na domku  pamětní deska od sochaře Miroslava Pangráce. Roku 1995 byl dům rekonstruován, původní vzhled  byl zmodernizován.

Kdy byl statek postaven, nebylo dosud vypátráno. Podle dochovaných dokumentů byla obytná budova roku 1892 zvýšena o jedno patro. Roku 1934 byla postavena nová zadní stodola. Na sklonku 2. světové války zde byli zastřeleni dva zajatci. V březnu 1945 procházely přes Lišany tři velké několikasetčlenné skupiny zajatců, které nacisté hnali do Kolešova na tzv. vagonování. Jeden z transportů v počtu 120 Angličanů byl ve statku ubytován 4. 3. 1945. Druhého dne ráno však scházeli dva muži, vystopování byli v zadní stodole na slámě. Harald James (35 let) byl zastřelen na místě, druhý zajatec, jehož jméno není nikde uvedeno, na zranění zemřel později. Oba byli pohřbeni na lišanském hřbitově, po válce jejich ostatky vyzvedli a odvezli příbuzní. Součástí statku bývala  i tzv. Pelcovna, rodný domek ak. malíře Antonína Pelce.

Budova z roku 1884, základní kámen položen 26. 5. 1884, vyučování slavnostně zahájeno 1. prosince 1884, v prvním roce výuky navštěvovalo školu 174 žáků. Od té doby budova slouží jako malotřídní škola.

Postaven roku 1892 J. Divišem. Začátkem 20. století hotel koupil František Lánský (před 1905). Lánský o svém hotelu píše v reklamní brožuře: „Před hotelem i za ním nalézají se stinné restaurační zahrady a velký park, skýtající v parných dnech milého odpočinku. Mimo zděnou a pohodlnou verandu a vodotrysk nalézá se tu i krytý kuželník, lawn-tennis a houpačka.“ V hotelu Lánský byly pokoje a byty s kuchyní. V roce 1917 Lánský umírá a po něm se místním hoteliérem stává Bedřich Havelka se svou ženou Zdeňkou. Ve 30. letech se majitelem hotelu stává Kolář a po něm Škorpil, v té době má už však hotel své nejlepší roky za sebou. Dalším hoteliérem byl Lebeda, který hotel pronajal Kuthanovi. Od roku 1949 byl majitelem Beránek, jemuž byl hotel v roce 1950 združstevněn. Nyní v soukromém vlastnictví.

Dne 12. 6. 1916 požádala paní Marie Jarosilová, majitelka realit a velkoskladu dříví v Řevničově, o povolení stavby jednopatrového rodinného domku na parcele číslo 3901/2 v Lužné-Lišanech. Stavba byla však dokončena až v roce 1923 Bedřichem Havelkou, hoteliérem u zdejšího nádraží, který rozestavěný dům od paní Jarosilové odkoupil. Tento dům byl zřejmě kolem roku 1930 odkoupen Jaroslavem Sedlákem, stavitelem z Prahy. Majitelkou domu byla Marie Sedláková, která v letech 1931-32 nechala postavit na pozemku další obytný dům a garáže. V roce 1933 požádala obecní úřad v Lužné o povolení přístavby a nástavby penzionu. Ten po dokončení v roce 1938 měl ubytovací pokoje, restauraci s jídelnou a tanečním sálem, venkovní terasy, zahradní hudební pavilon s parketem, bazén, dětské hřiště a tenisové kurty. V zahradě byl postaven lesní srub a během války též protiletecký kryt. V letech 1940-41 byl přistavěn kinosál, kde se s menší přestávkou promítalo až do roku 1967. Po konfiskaci celého areálu v roce 1945 měl o něj zájem Čsl. státní film, který zde chtěl zřídit filmařskou školu. Byla však umístěna jinam a penzion získaly Státní lesy pro sídlo Lesního závodu lužná. (Luženský kalendář, 2004). Penzionát nabízel 50 lůžek, koupelny, restauraci, kavárnu, velký park, zahradní parket, parkoviště vozů a garáže.