Poznávání - nalezeno 121 památek

Podle Marcela Havlíka domek nechali postavit moravští Valaši pro Národopisnou výstavu v Praze. Později ji koupil malíř Alois Kalvoda  a nechal ji převést na Křivoklát na zahradu svého domu (Laubovny).

Postavena roku 1908 notářem H. Fastrem. V novinách Bohemia z 5. 2. 1883 zmínka, že Hypolit Fastr jmenován notářem v Křivoklátě. Hypolit Fastr se narodil 17. X. 1848 v Domažlicích, zemřel 6. III. 1925 v Křivoklátě, kde je pohřben.

Václav Jan Sommerschuh (1825-1892) byl majitelem rakovnické keramičky. Svoji vilu v Křivoklátě si nechal postavit kolem roku 1876. Vilu doplňovala i plastická výzdoba. Zahradní dekorace a sochy vyráběl podnik ve spolupráci s různými umělci, modeloval pro něj například i J. V. Myslbek. Soubor plastické výzdoby vily byl během let rozptýlen a částečně zanikl. Podle katalogu k výstavě V. J. Sommerschuh a jeho dílna, kterou ke sto letům keramické výroby v Rakovníku pořádala Rabasova galerie, se na vile zachovaly „jen keramické reliéfy a malované obkladačky na fasádě domu, na nichž najdeme kvetinová zátiší, pražské a karlovarské veduty i lovecké scény“. Na stěnách domu, které jsou viditelné z ulice, ale žádné obkladačky na fasádě nejsou). Vilu původně zdobily např. Tyto plastiky: lov, rybolov, jaro, podzim, zima.

Statek v Častonicích je v písemných pramenech zmiňován již roku 1529, kdy byl majetkem Jana Volfa Hugvice, který odjel do války s Turky a grunt spravovala jeho manželka, poté připadl do majetku krále. V roce 1559 byl tento grunt jako královská odúmrť postoupen lovci Hanušovi z Renšperku. Několikrát změnil majitele  a od roku 1676 byl grunt čp. 1 v držení Jana Vydry. Tento rod vlastní statek dodnes. Obytný dům by mohl pocházet z druhé poloviny 18. století. V písemných pramenech z roku 1787 si Jan Vydra vymiňuje ve smlouvě, kterou převádí grunt na svého syna Václava: „Předně byt v nový chaloupce i s komorou.“ Roku 1830 tvořila stavení: „Jedna velká světnice s vejstupkem, síň, klenutá kuchyň, u té komora a při ní maštal a kolna, vše od dřeva. Dále dřevěná sejpka s dvojím sypáním (při ní kůlna), stodola na zděných pilířích, dva zděné ovčíny, komora od dřeva, světnice od dřeva, zděný kravský chlév“.

Dosud známá historie statku sahá k rodu Fürstenbergů, kdy budova sloužila jako drábovna (policejní stanice) a těsně přiléhala k hospodářskému dvoru v centru vsi, který Fürstenbergům patřil. Předci dnešních majitelů statek získali v roce 1874. Na přelomu 19. a 20. století dům při velkém požáru vyhořel, zadní štít (stejný jako dnešní čelní) spadl a už nebyl nikdy obnoven.