Poznávání - nalezeno 80 památek

Postavena roku 1922 tělocvičnou jednotou Sokol za starosty MUDr. Františka Topky. Na stavbu za 640 000 K přispěli členové jednoty a místní občané, „menším peněžním darem“ také ministerstvo zdravotnictví. Přesto jednotě zůstal „velký nedoplatek“, pro jehož pokrytí byl v sokolovně zřízen biograf. Sokolovna byla před několika lety kompletně zrekonstruována.

Budova obecné školy postavena nákladem obce v roce 1883. V patrové budově se nacházely čtyři učebny a byt řídícího učitele. K pravé straně budovy obecné školy přistavěna v roce 1904-1905 budova měšťanské školy stavitelem Fischmeistrem z Rakovníka. V patrové budově měšťanské školy se nacházely tři „velmi vhodné a pohodlné“ učebny, tělocvična, kreslírna, dva kabinety a byt pro ředitele o čtyřech místnostech. V roce 1958 připojena k budovám (na severní straně ve spoji škol) patrová přístavba (1. patro – kabinety, přízemí – šatny).

MUDr. František Topka se přistěhoval do Kněževsi v roce 1890, kdy byl jmenován zdejším obvodním lékařem. Jako člen (zakládající?) Okrašlovacího spolku (založen 1894) „načrtl“ plány parků na Husově a Václavském náměstí. V roce 1897 uveden jako předseda místního odboru národní jednoty severočeské. Jeho přičiněním (a jednatele K. F. Topinky) vznikl v Kněževsi Spořitelní a záložní spolek. V roce 1922 byl uveden jako starosta sokola, za jeho starostenství se stavěla místní sokolovna. V roce 1931 začal v obci fungovat pod vedením MUDr. Topky místní odbor československé ochrany matek. V roce 1937 jmenován čestným občanem a na jeho počest pojmenován „městský park“ v západní části náměstí sady Dra. Topky. Ve vile uprostřed náměsti bydlel i ordinoval. Později byla využívána československou církví jako modlitebna a následně jako hostinec.

Údajně už v  15. století byla v domě zájezdní hospoda. Hostinec je v domě dosud. V přízemí hostinské místnosti podpírá strop dřevěný sloup pozdně gotického profilu. Dům čp. 102 byl v minulosti centrem obchodu s chmelem z celého okolí (stal se jím v 18. století a byl jím až do napoleonských válek. Poté se export chmele přestěhoval do Žatce). Nakupovat sem přijížděli kolem svátku sv. Václava tzv. „vrcháci“, nakupovači chmele ze Saska a Bavor. V roce 1950 se hostinec stal majetkem MNV. Předchozím majitelem byl po nějakou dobu krušovický pivovar, který provedl na hostinci „větší opravy“. Dal omítnout prkenné štíty a okna ve výčepní místnosti vyměnil za nová, trojdílná. MNV prodal hostinec Jednotě, která kromě úprav v interiéru dala také pokrýt západní štít budovy eternitovými šablonami. Současným majitelem objektu je obec, která zde v posledních letech provádí opravy (výměna střechy a oken - na hostinci i hospodářské budově) a jejím záměrem je zřídit v patře v bývalých hostinských pokojích expozici o historii obce a v hospodářské budově společenské centrum.

Před 1. světovou válkou byla budova obytným domem poštmistra Rudolfa Ulmana. Dům byl postaven někdy před rokem 1904, v roce 1914 byly provedeny stavební úpravy (dokumentace uložena na OÚ), s největší pravděpodobností vestavba dvou pokojů do prostoru podkroví. Podle stavební dokumentace (plány jsou zrcadlově obráceny) z roku 1914 byly v suterénu dva sklepy a prádelna, v přízemí (na plánu vlevo, ve skutečnosti vpravo) od vstupního schodiště kuchyň, dva pokoje a koupelna. V druhé polovině kancelář s hovornou a salon. V podkroví vznikly dva pokoje osvětlené obdélnými okny ve štítech. Do majetku obce přešla budova pravděpodobně po 2. světové válce, kdy bylo německé obyvatelstvo z Kolešovic vysídleno. Podle stavební dokumentace z roku 1984 byla budova využita takto: sklep – kotelna, uhelna, sklad. Přízemí (vlevo od schodiště) – obřadní síň, předsálí a vpravo tři kanceláře a dva sklady. Podkroví – tři samostatné úzké půdní prostory a v bývalých pokojích kancelář svazarmu a sklad co. Až na  podkrovní místnosti (dnes archiv) je dnes využití stejné.