Poznávání - nalezeno 80 památek

Spisovatelka Helena Šmahelová (1910-1997), známá především svými knihami pro mládež, žila v domě čp. 14 od šedesátých let až do své smrti. V domě čp. 14 napsala řadu svých knih.

Chalupa částečně roubená, částečně vyzděná z opukového zdiva se sedlovou střechou

Cenná stavba lidové architektury

Dům, tzv. Kolonie (čp. 189 a sousední čp) postaven kolem roku 1880 jako dům pro rodiny horníků, pracujících v blízkém dole bratří Fantů z Vídně. Důl otevřeli kolem roku 1880. V sousedství dolu stál hornický dům, tzv. Staré hory. V roce 1925 vyhořel a následně byl rozdělen na čtyři čísla popisná. Areál bývalého dolu bratří Fantů s domem Staré hory se nachází při silnici do Rakovníka, cca 0,5 kilometru od Kněževsi. Důl bratří Fantů byl v provozu asi do roku 1898. Bratři Fantové dolovali na katastru Kněževsi ještě na několika dalších místech. Dům, tzv. Kolonie si svou původní podobu víceméně zachoval dodnes. / Dolování uhlí připomínají v Kněževsi ještě další, mladší stavby – areál bývalého dolu František, otevřeného za 1. světové války Františkem Šmídem z Rakovníka, dále hornický dům (úřadovny, bydlení) čp. 276 vystavěný Františkem Šmídem pro potřeby dolu František a Karel (od 1920), a dům Františka Šmída čp. 283.

Vesnice byla vysazna společně s mnoha dalšími vesnicemi v okolí rakovníka během kolonizační aktivity krále Jana Lucemburského, snad krátce před rokem 1327, kdy je poprvé doložen místní farní kostel. Po celou dobu své historie patřila k panství hradu Křivoklátu. Na rozvoji vsi ve druhé polovině 17. a 18. století měla vliv i trasa staré zemské karlovarské silnice, která Kněževsí až do konce 18. století procházela. Novodobou prosperitu a rozvoj vsi zajistilo pěstování chmele a pivovarnictví. Roku 1897 dočasně povýšena na městečko. (Jan pešta, Encyklopedie českých vesnic).