Stavba roubeného špýcharu s pavlačí u obytného domu č. p. 6 je velmi pěknou ukázkou lidového stavitelství.
Součástí cenné stavby je i brána statku. Kromě této usedlosti stávala v obci další roubená chalupa. Šlo o jednu z nejhodnotnějších staveb regionu, která byla v sedmdesátých letech přestěhována do skanzenu v Kouřimi.
Jedná se o velmi hodnotnou a zachovalou stavbu roubené sýpky, jako součásti usedlosti č. p. 27.
Jan Pešta v Encyklopedii českých vesnic píše: Hředle se poprvé připomínají k roku 1219 jako majetek pražského svatojiřského kláštera benediktinek. Vesnice je předlokačního původu, později se stala součástí manské soustavy hradu Křivoklátu. Nově byla vysazena snad v první třetině 14. století během rozsáhlé kolonizační aktivity krále Jana Lucemburského (nelze to však spolehlivě doložit). Další historická zmínka o Hředlích z roku 1352 se vztahuje již nepochybně k nově lokované vesnici. V královských rukou vesnice zůstala až do novověku. Roku 1654, po značném poškození za 30leté války, zde bylo zaznamenáno celkem 13 usedlostí osazených a 16 pustých. Novodobou prosperitu vsi přineslo pěstování chmele.
Vilu (spíše rodinný domek) si nechal postavit v roce 1911 Prof. Ing. Dr. Techn. Josef Kounovský (1878-1949), rodák z Chrášťan (narozen v budově školy, byl synem místního učitele) profesor českého vysokého učení technického, autor řady odborných technických spisů, především z oblasti deskriptivní geometrie. Podle kroniky obce, díl 1., trávil J. Kounovský v domě čp. 136 prázdniny.