Poznávání - nalezeno 80 památek

Ojedinělá památka lidové architektury – roubený patrový obytný dům.

Součástí usedlosti č. p. 2 na dolní návsi je i původní špejchar, významná památka lidové architektury.

Postaven kolem roku 1800. Jedná se o jedinou známou historickou roubenou stavbu ve městě. Pojmenování "Lechnýřovna" připomíná majitele domu, klempíře nebo pokrývače Václava Lechnýře.

Stavba z období baroka. Jedna z nejzachovalejších rolnických usedlostí. Štítem do ulice směřuje opuková obytná místnost s malými okénky. Stavba je patrová, vstup je ze dvora přes zděné schůdky a dřevěnou pavlač. Na klenutou obytnou místnost směrem do dvora navazuje prostorný chlév. Stavení je i s pavlačí zastřešeno sedlovou střechou s taškovou krytinou. Brána do dvora již není původní, v období 1. republiky byla zvýšena a provedena na zděných sloupcích s rovným nadpražím.

Zvaná též Radovna. Původně prý selský statek. R. 1879 pojal Václav Olič (*1847 v Řevničově čp. 128, +1932, komisař, pozdější ředitel pražské policie a dvorní rada) za choť Annu Pelcovou z Bělče. Aby svým čtyřem dětem „zjednal možnost v létě se náležitě zotavit, zakoupil v Řevničově statky č. 138 a 6. Zřídil zahradu nejen ovocnou, ale i ozdobnou. Všechny lesní stromy do ní vysázel, aby děti hravě se je naučily znát.“ Z domu čp. 138 se v noci z 31. 8. na 1. 9. 1915 vydal do emigrace Edvard Beneš, kterému a jeho ženě poskytl Václav Olič ve svém domě stálý letní byt. Na zahradě a ve chlévě ukryl řadu dokumentů, mezi nimi část Masarykova archivu včetně návrhu ústavy československého státu psaného Masarykem. Dne 10. 6. 1934 odhalena na domě pamětní deska připomínající tuto událost. Po roce 1948 odstraněna, nyní opět na svém místě.