Křivoklátsko a Rakovnicko - Kde nebudete vědět kam dřív
  • Cíle, trasy & mapa
    • Cykloturistika
    • Pěší turistika
    • Vodáctví
    • Turistické cíle a pamětihodnosti
    • Přírodní zajímavosti
    • Služby turistům
    • Turistická mapa
Generuji náhled
Poznávání v mapě
Archeologie
Architektura
Altány a gloriety
Kašny a fontány
Lidová architektura
Městská architektura
Moderní architektura
Opevnění
Bitvy a války
Církevní památky
Boží muka
Hřbitovy
Kaple
Kapličky
Kláštery a fary
Kostely evangelické
Kostely husitské
Kostely římskokatolické
Křížky
Křížové kameny
Pomníky a pamětní desky
Sochy
Zvonice
Zvoničky
Židovské památky
Galerie
Hrady
Hvězdárny
Industriální stopy
Mosty
Průmysl
Vojenské objekty
Zemědělství
Kolešovka
Muzea a expozice
Osobnosti regionu
Pamětní síně
Pověsti a tajemná místa
Přírodní zajímavosti
Chráněná území
Obory
Památné stromy
Parky
Skalní útvary
Rozhledny a vyhlídky
Tvrze a hradiště
Zámky
Zříceniny

Městečko, Požáry - Hospodářský dvůr Požáry

Lokalita
Městečko
GPS: N13,89221277° E50,07164766° minutový formát GPS: N13°53'31,966" E50°4'17,932" desetinný formát
 
Vyčkejte prosím, nahrávám mapu
Základní zobrazení
Městečko, Požáry - Hospodářský dvůr Požáry
Mapa okolí Městečko, Požáry - Hospodářský dvůr Požáry
Aktivní mapa
Měřítko
 
Přesné datum založení původního dvora není známé. Nejstarší písemná zpráva o osídlení dnešní požárské lokality je z roku 1549. Rozsáhlejší mýcení neboli žďáření lesa je zaznamenáno i v roce 1636. Tento způsob likvidace lesů mohl být také inspirací k dnešnímu názvu osady, která byla po roce 1733, kdy Křivoklátsko získal německý knížecí rod Fürstenberků, pojmenována po jednom z jeho příslušníků Filipov (Philippshof). V roce 1782 byla dokončena další vlna odlesňování a dvůr Filipov byl značně rozšířen. Na získaných pozemcích zavedli Fürstenberkové velkochov ovcí a zároveň zde začali pěstovat jetel. Že byl chov ovcí stěžejním produktem, dokazuje zpráva z roku 1845, kdy bylo nutno část stáda přemístit na Nový Dům. V první polovině 19. století také došlo k opuštění původního nejníže položeného statku a k výstavbě nového kruhového dvora. Proč se tak stalo, můžeme pouze usuzovat z torza dokumentů, které nám historie zanechala. Listiny z let 1827, 1834 a 1835 hovoří o velkém množství požárů, které tu vznikly. Tento fakt mohl také vést ke změně názvu osady na Požáry. Na rozdíl od blízkého Karlova se na Požárech nepodařilo výstavbu kruhového dvora dokončit. Postavena byla pouze stodola (patrně v roce 1835) a špýchar (jeho původ je ale kladen už do roku 1780), který měl stát v čele dvora.Současnou zemědělskou základnu na Požárech tvoří třetí, nejvýše položený dvůr s kravínem a šafářovým domem, které pocházejí ze sedmdesátých let 19. století. Tyto stavby předběhla již v roce 1843 výstavba sklepa na brambory. Po roce 1870 byly také postaveny domy pro deputátní dělníky - nazvané Familie a Herinkovna. Mladší "Sušárna" u silnice byla zřízena kvůli zpracování ovoce z přilehlých sadů. Požáry byly v majetku Fürstenberků až do roku 1921, kdy byly odkoupeny československým státem pro účely prezidentské kanceláře. Za první republiky postupně chov ovcí upadal, dvůr byl propachtován a k obdělávání půdy bylo používáno volských potahů, kterých tu bylo osmnáct párů. V letech 1928 až 1952 byla na Požárech dokonce provozována hostinská živnost. Po 2. světové válce zde krátce hospodařil Státní statek Rakovník a v roce 1960 převzala Požáry Vysoká škola zemědělská v Praze - Suchdole. Původní osvědčený mnohotvárný systém, kdy se na každé zemědělské enklávě pěstovaly všechny potřebné plodiny a stavy dobytka odpovídaly místním možnostem, se změnil a specializoval na velkoplošné pěstování monokultur.
 
Přidej videoSouvisející videa
K této památce nemáme žádné související video. Budeme rádi, když sem přidáte svoje.
 
Přidej fotografiiSouvisející fotografie
 

Mosty Mosty

Průmysl Průmysl

Vojenské objekty Vojenské objekty

Zemědělství Zemědělství

 

Archeologie Kategorie Archeologie

Architektura Kategorie Architektura

Bitvy a války Kategorie Bitvy a války

Církevní památky Kategorie Církevní památky

Galerie Kategorie Galerie

Hrady Kategorie Hrady

Hvězdárny Kategorie Hvězdárny

Industriální stopy Kategorie Industriální stopy

Kolešovka Kategorie Kolešovka

 

Muzea a expozice Kategorie Muzea a expozice

Osobnosti regionu Kategorie Osobnosti regionu

Pamětní síně Kategorie Pamětní síně

Pověsti a tajemná místa Kategorie Pověsti a tajemná místa

Přírodní zajímavosti Kategorie Přírodní zajímavosti

Rozhledny a vyhlídky Kategorie Rozhledny a vyhlídky

Tvrze a hradiště Kategorie Tvrze a hradiště

Zámky Kategorie Zámky

Zříceniny Kategorie Zříceniny

 
 
 
© 2009 - 2025 Radomír Dvořák a Roman Hartl. Využíváme publikační systém Apollo.